Milan Mundier: Jak jsem si našel cestu k Milanu Kunderovi
„Jenže Nesnesitelná lehkost bytí je v prvé řadě milostným příběhem. Navíc příběhem, jehož rozuzlení doslova drásá srdce,“ píše Milan Mundier ve svém fejetonu. Poslechněte si ho.
Oba máme stejné křestní jméno, oba pocházíme ze stejné městské části a naše rodiny se poměrně dobře znaly. To poslední jsem se dozvěděl teprve nedávno, a sice od svého prastrýce. Kdybych to věděl dřív, je možné, že bych s četbou knih Milana Kundery nezačal až těsně před čtyřicítkou. Ale je také možné, že bych v mladším věku nedokázal literární dílo tohoto slavného brněnského rodáka plně docenit. Navzdory své celosvětové oblibě totiž Milan Kundera nikdy nebyl mainstreamovým autorem a jeho romány se vždy opíraly o dvě roviny: dějovou a filozofickou.
Navíc byly určeny spíše těm čtenářům, kteří už za sebou mají nějaké životní zkušenosti a nenahlíží na svět černobílou optikou. Ať chceme, nebo ne, jsme formováni dobou, v níž žijeme. Milan Kundera se narodil v roce 1929, což znamená, že zažil druhou světovou válku, komunistický převrat v únoru 1948, období stalinismu i pražského jara, sovětskou okupaci v srpnu 1968 i sametovou revoluci v listopadu 1989. Svědkem posledního z uvedených klíčových momentů našich dějin však mohl být jen zpovzdálí. V roce 1975 totiž odešel se svojí ženou Věrou do Francie, kde už zůstal. Dodávám, že ze stejné země pocházeli mí vzdálení předci.
Když jsem se rozhodoval, který z románů Milana Kundery si přečtu jako první, měl jsem na výběr mezi dvěma možnostmi: buď to bude Život je jinde, nebo Nesnesitelná lehkost bytí. Jelikož jsem se vždy více zajímal o dějinná období, jež byla současné době vzdálenější, rozhodl jsem se pro první možnost. Román Život je jinde je totiž příběhem mladého naivního básníka, který se raduje z únorového převratu v roce 1948, načež zaprodá svůj talent nově nastupujícímu politickému režimu. Nemohl jsem se od knihy odtrhnout. Kunderovi se podařilo skvělým způsobem zachytit atmosféru tehdejší doby a vykreslit charaktery jednotlivých postav. O jeho práci s mateřským jazykem nemluvě. Jediný román mi stačil k tomu, abych se stal Kunderovým fanouškem. Abych se ztotožnil se stylem jeho psaní a lpěním na zásadě, že za autora by mělo mluvit výhradně jeho dílo.
Celý fejeton si po dobu čtyř týdnů od publikace poslechněte v přiloženém audiu.
Související
-
Marcela Neužilová: Kroupy
V Zelném rynku zazněl vzpomínkový fejeton Marcely Neužilové nazvaný Kroupy. Marcela Neužilová je dcera spisovatele Františka Neužila, její text vás zavede do Pozořic.
-
Milan Kundera vypráví o psaní Směšných lásek. Poslechněte si vzácnou nahrávku z roku 2008
Zemřel spisovatel Milan Kundera. Brněnský rodák žil od 70. let ve Francii, psal česky i francouzsky. K jeho nejznámějším románům patří Žert či Nesmrtelnost.
-
Milan Mundier: Jak jsem objevil Vranov nad Dyjí a našel v něm svůj nový domov
„Když jsem byl ještě malý, trávil jsem každé léto na chatě v Jazovické zátoce. Cestou tam jsme vždy projížděli Vranovem nad Dyjí,“ píše Milan Mundier ve svém fejetonu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka