Milan Mundier: Jak jsem si našel cestu k Milanu Kunderovi

Oba máme stejné křestní jméno, oba pocházíme ze stejné městské části a naše rodiny se poměrně dobře znaly. To poslední jsem se dozvěděl teprve nedávno, a sice od svého prastrýce. Kdybych to věděl dřív, je možné, že bych s četbou knih Milana Kundery nezačal až těsně před čtyřicítkou. Ale je také možné, že bych v mladším věku nedokázal literární dílo tohoto slavného brněnského rodáka plně docenit. Navzdory své celosvětové oblibě totiž Milan Kundera nikdy nebyl mainstreamovým autorem a jeho romány se vždy opíraly o dvě roviny: dějovou a filozofickou.

Navíc byly určeny spíše těm čtenářům, kteří už za sebou mají nějaké životní zkušenosti a nenahlíží na svět černobílou optikou. Ať chceme, nebo ne, jsme formováni dobou, v níž žijeme. Milan Kundera se narodil v roce 1929, což znamená, že zažil druhou světovou válku, komunistický převrat v únoru 1948, období stalinismu i pražského jara, sovětskou okupaci v srpnu 1968 i sametovou revoluci v listopadu 1989. Svědkem posledního z uvedených klíčových momentů našich dějin však mohl být jen zpovzdálí. V roce 1975 totiž odešel se svojí ženou Věrou do Francie, kde už zůstal. Dodávám, že ze stejné země pocházeli mí vzdálení předci.

Když jsem se rozhodoval, který z románů Milana Kundery si přečtu jako první, měl jsem na výběr mezi dvěma možnostmi: buď to bude Život je jinde, nebo Nesnesitelná lehkost bytí. Jelikož jsem se vždy více zajímal o dějinná období, jež byla současné době vzdálenější, rozhodl jsem se pro první možnost. Román Život je jinde je totiž příběhem mladého naivního básníka, který se raduje z únorového převratu v roce 1948, načež zaprodá svůj talent nově nastupujícímu politickému režimu. Nemohl jsem se od knihy odtrhnout. Kunderovi se podařilo skvělým způsobem zachytit atmosféru tehdejší doby a vykreslit charaktery jednotlivých postav. O jeho práci s mateřským jazykem nemluvě. Jediný román mi stačil k tomu, abych se stal Kunderovým fanouškem. Abych se ztotožnil se stylem jeho psaní a lpěním na zásadě, že za autora by mělo mluvit výhradně jeho dílo.

Celý fejeton si po dobu čtyř týdnů od publikace poslechněte v přiloženém audiu.