Milan Mundier: Fešák Karel

Jsou herci, kteří přirostou člověku k srdci tak nějak víc. Provází vás od dětských let až do rané dospělosti a neztrácí nic ze svého kouzla ani poté, co se barva jejich vlasů změní z barvy pepře na barvu soli. Právě takovým hercem pro mě byl nedávno zesnulý Karel Heřmánek. Ironií je, že ze všeho nejdříve jsem poznal jeho hlas. Krátce po revoluci se u nás začal vysílat kreslený seriál Kačeří příběhy a Karel Heřmánek v něm nezapomenutelným způsobem nadaboval roztržitého, leč geniálního pilota Rampu McKváka. V oblasti dabingu se očividně cítil jako ryba ve vodě. Zatímco někteří diváci si spojují jeho hlas s agentem Doylem z kultovního seriálu Profesionálové, já budu vzpomínat především na to, když na mě poprvé jeho hlasem promluvil Al Pacino. Ti dva se totiž k sobě perfektně hodili.

Nikoho asi nepřekvapí, když řeknu, že mám již od dětství ve velké oblibě pohádku S čerty nejsou žerty. Vlastně je to jedna z mála českých filmových pohádek, k nimž se dodnes rád vracím. A nemalou zásluhu má na tom Karel Heřmánek. Způsob, jakým pojal svoji roli vznětlivého, leč spravedlivého Lucifera, nemá dodnes obdoby. Čímž nenarážím pouze na skutečnost, že šlo snad o jediného filmového Lucifera s modrýma očima. Vojáci spí v kasárnách, když vtom se ozve rána doprovázená oblakem dýmu. Uprostřed něj se zjeví kašlající Lucifer. „To koukáš. To je návštěvička, co?“ jsou slova, s nimiž probouzí jednoho z vojáků. Toho jediného, který ve skutečnosti není vojákem, ale čertem-zelenáčem. Krásná to scéna!

Karel Heřmánek hrál v celé řadě filmů a vedle již zmíněné pohádky S čerty nejsou žerty bych rád zmínil ještě dva. Prvním je komedie Ivo Nováka Fešák Hubert. Příjemná podívaná odehrávající se v období první republiky, navíc „vyšperkovaná“ hudbou Petra Hapky. Karel Heřmánek do ní zapadl opravdu dokonale. A co teprve do poetického snímku Karla Kachyni Smrt krásných srnců, jenž byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy Oty Pavla! Nejde ani tak o to, že mu role Lea Poppera sedla daleko lépe než Vladimíru Menšíkovi ve filmu Zlatí úhoři, který byl Karlem Kachyňou natočen o několik let dříve. Podstatnější je, kolik emocí se Karlu Heřmánkovi podařilo prostřednictvím této postavy v divácích vyvolat. Od čiré radosti přes hluboké dojetí až po bezvýchodný smutek. Smrt krásných srnců je jeho hereckým koncertem v tom nejryzejším slova smyslu! (...)

Celý fejeton si po dobu čtyř týdnu od publikace poslechněte v přiloženém audiu.