Maminka s dcerou oživují oblečení a doplňky – zdobí je folklorními výšivkami. Mezi zákazníky mají i muže

2. únor 2022

Moravská folklórní výšivka v hlavní roli dopoledního Apetýtu – to díky Karle Jurasové a Alexandře Pěčkové. Pečlivá ruční práce, co kus, to originál. I tak by se dala charakterizovat jejich tvůrčí snaha.

Saša Pěčková a Karla Jurasová z Břeclavi-Poštorné stojí za projektem Vyšívaný folklor. V rodinné dílně zdobí ornamenty kabelky, batohy, ledvinky i riflové bundy.

„Začátky byly těžké, nevěděly jsme, kam položit prsty. Teď už to zvládáme bez prošitých prstů. Je to místy i nebezpečná práce: když se zlomí jehla, střílí to do očí, proto je lepší vyšívat s brýlemi,“ přiznávají dámy se smíchem.

„Příprava je náročná a dlouhá, musíme být pečlivé, od toho se odvíjí výsledek. Nejdřív navrhneme ornament, potom překopírovat na to, co vyšíváme,“ vysvětluje Saša Pěčková. Lidé ze všech koutů republiky jim vzory posílají. „Máme sbírku starou 120 let, je krása se na to dívat. I místní z Poštorné nám nosí vzory,“ dodávají.

Kdo z jejich rodiny je užitečným pomocníkem? Kam nejdál se jejich výrobek dostal? Jak se vyráběla kabelku pro rockerku? A jaké barvy výšivkám vládnou? To si poslechněte v záznamu Apetýtu s Jarkou Vykoupilovou.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.