Literární výročí: Věra Linhartová

Tam a v Praze vystudovala dějiny umění a estetiku. Pracovala v Krajském středisku památkové péče v Pardubicích a poté v Alšově galerii na Hluboké. Od roku 1968 žije a působí v Paříži, kde pracovala nejdříve v knihovně Mezinárodní rady muzeí při UNESCO a pak – po vystudování orientalistiky na pařížské univerzitě, v muzeu Guimet. Zde se zaměřila na čínské a japonské malířství.

Během studia žila téměř dva roky v Japonsku a cestovala po Číně. V letech 1964-68 vydala česky pět svazků próz: Prostor k rozlišení, Meziprůzkum nejblíž uplynulého, Rozpravu o zdviži, Přestořeč a Dům daleko. Od roku 1970 si za svůj jazyk zvolila francouzštinu. Francouzsky publikovala své prózy i odborné práce – například monografii o Josefu Šímovi nebo antologii Dada a surrealismus v Japonsku.

Krátký úryvek, který v magazínu Zelný rynk přečte Vladimír Krátký, pochází z její knihy Mezidobí. Původně vyšla ve Francii v roce 1977. Roku 1994 ji vydalo pražské nakladatelství Inverze v českém překladu Anny Fárové.

Medailonek připomínající spisovatelku uslyšíte na závěr Zelného rynku v sobotu 23. března.