Paměť v době nesnází je tématem českého básníka Radka Štěpánka, ale i Egypťana Mohsena Mohameda

Český básník a publicista Radek Štěpánek (nar. 1986) má to štěstí, že úvahy o tom, jak funguje paměť, u něj spustila krásná chvíle, kdy byl se svými dětmi bobovat. Najednou si vzpomněl na vlastní dětství a na takový detail: když je málo sněhu a boby dřou o kameny, objevují se na dráze barevné plastové květinky. Tak to vypadá, viděno dětským pohledem. Ale když si pak dospělý uvědomí souvislosti – že je to vlastně nepořádek, který nikdo neuklidí, takže se časem promění ve všudypřítomné mikroplasty – ten čistý dětský pohled mizí.

Ale kromě vizuální paměti existuje i něco jako sluchová, čichová a možná ještě jiná paměť – tak to aspoň vnímáme my, laici. Třeba pach školky nebo školní jídelny, vzpomínáte?

Zapomenout, nebo si uchovat své tradice?

To básník Mohsen Mohamed (nar. 1994) má vzpomínky i na egyptské vězení. Dostal se tam v roce 2014 při hromadném zatýkání po studentských nepokojích. Sám se přitom demonstrace neúčastnil, jen přispěchal na pomoc mladé ženě – a odnesl si za to pět let tvrdého žaláře. Ovšem napsal tam básně pro sbírku Nikdo to nezvedá, za kterou pak obdržel dvě prestižní egyptské ceny.

Káhira, Egypt|foto:Unsplash, Licence Unsplash

Dnes žije v Británii s česku arabistkou Lucií Ryzovou. Na loňský festival Měsíc autorského čtení, jehož tématem byl exil, měl přijet jako host. Ale české velvyslanectví v Londýně mu odmítlo udělit vízum. Byl tak jediným autorem, který se mohl zúčastnit jen online.

Do Brna přesto nakonec přijel, v prosince 2025 s ním Nikol Nováková natočila rozhovor v prostorách nakladatelství Větrné mlýny. Mohsen Mohamed v něm mimo jiné říká, že po odchodu do exilu má člověk dvě možnosti: zapomenout, nebo si naopak uchovat své tradice a své přesvědčení – vše, na čem stojí jeho identita.

Čtěte také

Židé jako tvůrci moderního Brna. Kniha Třináct snů o svobodě vypráví i málo známé příběhy

„Můžu zapomenout věci, které zapomenout chci, protože chci zažít jiné krásné věci, otevřít srdce světlu slunce a světu,“ připouští Mohsen Mohamed a pokračuje: „Já nechci svou identitu nahrazovat. Miluji Egypt, miluji svou kulturu, miluji své lidi.“

Na závěr vám v Zelném rynku nabízíme také premiérovou četbu z knihy brněnského historika Michala Konečného Třináct snů o svobodě. Příběhy třinácti židovských osobností napříč historií spojených s Brnem vám bude číst Vladimír Krátký v režii Josefa Morávka. Samozřejmě i tady jde o „paměť v době nesnází“.