Literární výročí: Jarmil Pelikán

Nedávno se objevila v Lidových novinách rozsáhlá stať, tuším, že se nazývala Ach, ti Poláci. Zpravodaj České televize ve Varšavě Josef Pazderka se v ní pokusil poukázat na vzájemný vztah Čechů a Poláků. Myslím, že dosti výstižně charakterizoval zájem Poláků o českou literaturu a kulturu, který byl a je značně větší, intenzivnější a hlubší, než je náš zájem o Poláky a jejich kulturní a politické dějiny, třebaže jsme v minulosti měli v nejednom období společné dějiny.

V Polsku byla v minulosti a je také dnes mnohem početnější skupina znalců české problematiky, překladatelů českých uměleckých děl a propagátorů české literatury a umění než u nás odborníků na Polsko. Polskou historickou, literárněvědnou a jazykovědnou problematikou i česko-polskými vzájemnými vztahy se u nás v minulosti i nyní zabývaly a zabývají vysokoškolská pracoviště, dnes především na univerzitě v Olomouci, Brně, Ostravě a v Praze v rámci studia slovanských jazyků a literatur. Na Karlově univerzitě v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně měla v minulosti literární slavistika nejpevnější tradice.

Jestliže srovnávací studium vzájemných literárních vztahů česko-polských mělo v Praze např. profesora Marjana Szyjkowského a profesora Karla Krejčího, pak po druhé světové válce v Brně nastoupila mladá generace polonistů a od padesátých let 20. století se začala polonistika realizovat jako kompletní samostatný studijní obor. Do jejího čela se postavili především dr. Jiří Krystýnek a prof. dr. Jarmil Pelikán, CSc., který se 23. listopadu dožil osmdesáti pěti let. Od konce padesátých let se pak na výchově polonistů v Brně podílela také jeho paní, polská rodačka profesorka Krystyna Kardyni -Pelikánová.

Jarmil Pelikán je odchovancem Varšavské a krakovské univerzity, kde získal polonistické základy a mohl tak navázat na vědecké práce svých předchůdců a mnohých učitelů, např. na Arna Nováka, Romana Jakobsona, Josefa Macůrka a dalších, kteří ve svém odborném slavistickém díle věnovali značnou pozornost také polonistické problematice. Již jako přední představitel brněnské polonistiky byl Jarmil Pelikán na studijních pobytech na Jagellonské a Varšavské univerzitě, kde si prohloubil poznatky z polské literatury a zdokonalil se v jazyce. Usilovně studoval materiály k dějinám česko-polských kulturních styků a zvláště k dějinám polského divadla a dramatu. Počátkem sedmdesátých let dokonce přednášel dva roky český jazyk a literaturu na univerzitě v Sofii, kde získal poznatky především z oblasti srovnávacího studia slovanských literatur a mezislovanských literárních vztahů.

Po obhajobě kandidátské disertace v roce 1962 se Jarmil Pelikán o sedm let později , tj. v roce 1969, habilitoval polsky psanou monografií Juliusz Slowacki mezi Čechy, která o několik let později vyšla také knižně.Významná je Pelikánova polsky psaná práce Recepce tvorby Julia Slowackého v polské literatuře a společnosti v letech 1849-1869, jež vyšla v Praze roku 1963. Polská literární kritika o ní mj. napsala, že je to kniha, po níž stále saháme jako po dobrých a spolehlivých kompendiích.

Prof. Jarmil Pelikán se od konce šedesátých let ve své badatelské činnosti soustředil na polské divadlo a dramatiku. Zpracoval a knižně vydal Stručný nárys polského dramatu, Poválečné polské drama a Nástin dějin polské dramatiky. Pro všechny, kdo se zajímají o polskou dramatickou tvorbu, má zásadní význam Pelikánova rozsáhlá monografie Nástin dějin polského divadla, v níž podal syntézu vývoje polského divadla od nejstarších dob do konce čtyřicátých let uplynulého století.

Nemohu se zde zmínit o všech výsledcích Pelikánova literárněvědného a literárněhistorického bádání. Nelze ovšem opomenout jeho významnou účast při tvorbě literárních slovníkových příruček. Podílel se mj. na Slovníku polských spisovatelů, na Slovníku slovanských spisovatelů i na nejnovějším Slovníku polských spisovatelů z roku 2000. Pelikán je také autorem Slovníku polských dramatiků, který však pro nedostatek finančních prostředků i pochopení zůstal bohužel v rukopise. V četných dílčích studiích věnoval Jarmil Pelikán zaslouženou pozornost Janu Evangelistu Purkyňovi, která vyvrcholila monografií Purkyňova spolupráce s Čechy.

Pelikánovo téměř čtyřicetileté pedagogické působení na filozofické fakultě Masarykovy univerzity i jeho polonistické a obecně slavistické dílo tvoří významnou kapitolu dějin brněnské polonistiky a slavistiky.

Příspěvek k literárnímu výročí zazní v závěru pořadu Zelný rynk, který vysíláme v sobotu 7. prosince.