Vyšla kniha o brněnských mordech. Poslechněte si rozhovor s autorkou Janou Soukupovou
V magazínu Zelný rynk zazní fejeton Pavla Švandy Hrdina, nebo vítěz, rozhovor Aleny Blažejovské s Janou Soukupovou a šestnácté pokračování komediální detektivky Petry Klabouchové Muž z Brna.
Oceňujeme ještě skutečné, nezištné hrdiny? Koho si vážíme, co máme v úctě? „Člověk naší doby umí uctívat výjimečné jedince,“ soudí Pavel Švanda ve svém fejetonu z konce devadesátých let. „Hokejoví a fotbaloví gladiátoři a královny krásy, pop-hvězdy a ti, co se jim chtějí podobat, jsou hrdinové naší doby. Až na to, že to vlastně nejsou hrdinové, nýbrž pouze vítězi.“
Vnímáme rozdíl mezi hrdinou a vítězem? Jsou pro nás například vítězové voleb hrdiny? A co třeba Jiří Kajínek? Odsouzený vrah a přitom influencer a televizní celebrita – jak uvádí Wikipedie…
I o tom si Alena Blažejovská povídala s novinářkou a spisovatelkou Janou Soukupovou, která v nakladatelství Druhé město vydala knihu Brněnské mordy, vracející se k přibližně sto let starým případům – vraždám a explozím. A proč nás vlastně tak zajímají, neřkuli přitahují, příběhy o mordech a mordýřích, detektivky a true crime?
Čtěte také
Proč byl třeba rodák z Uherského Ostrohu, mnohonásobný zloděj a vrah Martin Lecián (1900-1927) označován za „mordýřskou legendu“? Říkalo se o něm, že bohatým bral a chudým dával (což prý mimochodem neplatí ani o legendárním Nikolaji Šuhaji loupežníkovi, v knize také zmíněném). Nebo se Leciánův příběh romantizuje proto, že na místě mordů nebo v navštívených hospodách nechával na pivním tácku naškrábaný vzkaz „Jedna růže červená“?
Poslechněte si také pokračování komediální detektivky Petry Klabouchové Muž z Brna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
