Už se vám stýská po letních procházkách po lese? Nebo raději lyžujete na horských svazích?

„Once Upon a Time“ – tak začínají v angličtině pohádky. My bychom řekli: „Bylo nebylo.“ Spisovatel Pavel Švanda ve svém fejetonu Letní chodec na lesní cestě v roce 2014 napsal: „Brzy tomu bude dvě stě let od chvíle, kdy do našich lesů vyrazil první chodec ze záliby. Byl to romantik a přišel k nám, jako tenkrát leckterá móda, z Německa.“

Čtěte také

Pavel Švanda vzpomíná. Poslechněte si vyprávění o Znojmě a Brně od konce třicátých let

I Pavel Švanda (nar. 1936) býval – a velmi rád – takovým letním chodcem po lesních cestách. Jenže časem začal na svých cestách potkávat chodce s trekingovými holemi, cyklisty v trendy dresech, běžce a nad hlavou paraglidisty… Zkrátka turisty a sportovce, kteří svou vášní mimo jiné živí cyklo- a jiný byznys. Prospívají tak národnímu hospodářství.

Ale k čemu je dobrý osamělý neoholený chodec? Podle Švandy je to nenápadný, pohyblivý monument romantismu – kráčí ve stopách zamyšleného Karla Hynka Máchy (1810-1836).

Dekadentní procházky

Takový Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951), to už je dekadentní zjev. Jak píše Zdeněk Grmolec: „Narodil se do doby, kterou F. X. Šalda nazval dobou soumračnou, vyprahlou a zoufalou.“ Ve vzpomínkách se Karásek vrací ke chvílím, kdy se procházel Valdštejnskou ulicí na Malé Straně v Praze a sledoval „šerý smutek oken zazděných“. Jeho první sbírka, vydaná v roce 1894, se jmenuje Zazděná okna.

Jiří Karásek ze Lvovic u rozhlasového mikrofonu (nedatováno, pravděpodobně třicátá léta)|foto:autor neznámý, Archiv Českého rozhlasu

Karáskovy další procházky prý byly za Smíchov, do zdivočelé partie opuštěné zahrady, kde byla skála s tmavým otvorem. Tam zbásnil svou druhou sbírku Sodoma.

Karásek psal i o květinách. Ale dekadentní procházky po lese vypadaly jinak než u romantiků. Co o tom soudí umělá inteligence? – Pokud se prý dekadent vydal do lesa, bylo to za šera nebo v noci (sluneční jas považoval za vulgární), s knihou a v rukavičkách (pobyt v lese byl pro něj intelektuální rituál) – a to proto, aby hledal ticho. Pro dekadenty byla prý krajina především zrcadlem jejich vlastního vnitřního rozvratu.

Co myslíte, je to pravda? Poslechněte si pásmo Zdeňka Grmolce Má duše odejde v sen, jemuž konce není.

A taky sedmnáctý díl komediální detektivky Petry Klabouchové Muž z Brna.