„Lidé se k nám stále vrací.“ Tradice ručně tkaných koberců u nás díky rodině Zábojových stále žije
Když ve dvacátých letech 20. století zakládala rodina Červinkova firmu Persia, tak nejspíš netušila, že i po sto letech bude pokračovat výroba ručně tkaných koberců.
Dnes je výroba koberců spojená s rodinou Zábojových. Ručnímu tkaní se po čtyři desetiletí věnovala Zdeňka Zábojová – vyučená pánská krejčová. Po odchodu do důchodu tradiční výrobu převzala její dcera Blanka.
„Myslím si, že dnes se lidé vrací k těm přírodním věcem, že si váží toho, když někdo něco dělá. Neděláme žádné barvené koberce, ale přírodní bílé, takže mohou mít lidé obavy, že se koberec zašpiní. Pokud se úplně nepolije kečupem nebo červeným vínem, tak se to dá vyčistit,“ ujišťuje Blanka Šestáková.
„Představte si tu ovci, jak stojí venku a co musí všechno vydržet její srst. Takže ty koberce mají dlouhou životnost a hřejí, i když leží 20 let na zemi.“
Jak se dříve tkalo na starých dřevěných ručních stavech a jaké technologie se používají dnes? A jaký rukopis mají jejich výrobky? Poslechněte si záznam Apetýtu s Lucií Hostačnou. Jejími hosty byli manželé Zdeňka a Luboš Zábojovi a jejich dcera Blanka.
Související
-
Svoji práci si vždycky poznám, říká Helena Lakosilová. Šití krojů má po 40 letech praxe v malíčku
Helena Lakosilová z Vážan se narodila do rodiny, která má krejčovské řemeslo v krvi. Nedávno si za své dokonale zvládnuté řemeslo převzala ocenění Vladimíra Boučka.
-
Umět kreslit a mít sílu v dlaních – takové jsou předpoklady pro výrobu loutek, vysvětluje řezbář
Jiří Olšanský se celý život věnuje výrobě a restaurování starých loutek. Každá z nich je originál. Vyřezává také tradiční betlémy.
-
Mlynařina není žádný med. Řemeslo dnes trpí tím, že nemá následovníky, říká mlynář ze Střížova
Mlýn Střížov je v rukou mlynářského rodu už několik generací, s jeho chodem i nelehkou historií vás seznámí hned dva mlynáři – František Křepela a Lukáš Bárta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
