Konkurence nám šlape na paty, nebo nás předehnala. Televize by si zasloužila nové impulsy, tvrdí Jan Souček
Brněnské studio České televize zažívá v posledních letech úspěchy. Podle jejího šéfa ale televize ustrnula. I proto se chce ucházet o post generálního ředitele ČT, jak prozradil v rozhovoru pro Český rozhlas Brno.
V září tohoto roku končí Petru Dvořákovi, současnému šéfovi největšího mediálního domu v republice, druhý mandát. Dvořák se po 12 letech ve funkci rozhodl obhajovat znovu. V současnosti nejdéle sloužící generální ředitel v novodobé historii veřejnoprávních médií u nás by tak mohl být v čele instituce 18 let.
Jan Souček (* 1974) vyrůstal v kulturním prostředí, jeho otec byl šéfem Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Vystudoval práva na Masarykově univerzitě, v médiích začínal jako redaktor TV Nova. Potom se pohyboval v rádiích včetně Českého rozhlasu Brno, kde vedl redakci zpravodajství. V České televizi působil jako šéfdramaturg, moderoval také pořad Dobré ráno. V roce 2014 byl zvolen ředitelem televizního studia v Brně. Pod jeho vedením bylo postaveno nové studio České televize v Brně-Líšni, kde se kromě úspěšných pořadů rozjela i řada charitativních projektů.
Jan Souček vnímá současnou éru úspěšně, ale sleduje také stagnaci v televizi. „Mám pocit, že v pocovidových letech zůstává televize trochu přešlapovat na místě.“ Souček se obává, že v řadě případů tak fungování České televize začíná ohrožovat sílící konkurence, a to zejména v digitální agendě.
„iVysílání je budoucnost televize a cesta k mladšímu divákovi. Věková kategorie 30+ už televizi takřka nesleduje,“ vyzdvihuje Souček systém VOD (video on demand).
„V nastolování trendů – ať už v televizní tvorbě nebo v technologiích – nám už konkurence dýchá na záda nebo nás předehnala,“ říká šéf brněnského televizního studia. V tomto ohledu třeba poukazuje například na zpravodajský server iRozhlas, kdy veřejnoprávní rádio odvádí často lepší práci než televize.
Koncesionářské poplatky
Souček by rád otevřel diskusi o tom, co všechno má televize veřejné služby v následující dekádě dělat, co od ní společnost očekává. Teprve potom je možné smysluplně počítat, kolik je na to potřeba peněz. Jednou z jeho snah bude povzbuzení regionální tvorby, konečně sám působí celoživotně v médiích mimo Prahu.
Dnes má Česká televize plnit 20 % vysílání na programech ČT1 a ČT2 pořady z regionů. To se samozřejmě děje, ale Souček by uvítal, aby se ‚regionální procenta‘ plnila i v premiérové tvorbě a ne reprízováním desítky let starých pořadů z archivu v pozdních nočních hodinách.
Související
-
Dobré ráno, jaké jste ještě neviděli. Česká televize natočila komedii sama o sobě
Když si televize dělá legraci sama za sebe, může to vypadat jako nový pikantní seriál Dobré ráno, Brno! Komedii napsal a natočil pro Českou televizi Jan Prušinovský.
-
Televize se za posledních 60 let neuvěřitelně proměnila. Brněnské studio slaví 60 let existence
První pořad, který 6. července 1961 ohlásila znělka z brněnského televizního studia, bylo zábavné pásmo Sedmikrásky nad Brnem.
-
Bez ČT ambiciózní film těžko obstojí. Nedáte to bez ní dohromady, reaguje na snížení podpory Marhoul
České filmy nejsou na mezinárodní scéně dlouhodobě příliš úspěšné. Jeden z největších producentů, Česká televize, navíc oznámil, že sníží objem své podpory na polovinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
