60 let Televizního studia Brno. Oslavili jsme to tak, jak by média měla – v největším nasazení, říká šéf Souček

25. červen 2021

První pořad, který 6. července 1961 ohlásila znělka z brněnského televizního studia, bylo zábavné pásmo Sedmikrásky nad Brnem. Celý pořad se tenkrát vysílal živě a sklidil velký úspěch. Dnes má Televizní studio Brno, které od roku 2016 sídlí v novém areálu v Brně-Líšni, ve svém archivu desítky tisíc pořadů a každý rok k nim přibývají další.

Dopolední Apetýt jsme vysílali z televizní dekorace pořadu Dobré ráno, který mohou diváci pravidelně vídat na ČT 2. S našimi hosty jsme vzpomínali, ale ředitel brněnského studia Jan Souček prozradil i plány do budoucna. „V naší produkci aktuálně vzniká letošní vánoční pohádka České televize, točíme pokračování úspěšných cyklů Krotitelé dluhů, Putování s párou nebo Magických hlubin.“

Našimi hosty byli také Eva Machourková a Jan Cmíral, moderátorka a režisér divácky oblíbeného pořadu AZ kvíz, ale i bývalý technický ředitel Radek Kos, herci Jiří Dvořák a Zdeněk Junák, který v rozhovoru popsal své první televizní účinkování.

„Když jsem přišel v roce 1969 do Brna, abych studoval JAMU, po 1. ročníku studia za námi přišla režisérka Marie Barušová, že připravuje pohádku Tomášova slunečnice. A že by celý náš ročník zaměstnala, že bychom tam hráli a tančili. Televize! To bylo tenkrát něco! Hned jsem volal domů a říkal ‚Mami, budu v televizi! Kdy? No, já nevím.‘ Sice jsme na obrazovce byli všichni pořád, tak si mě pak moc ve vysílání neužili, záběr trval vždycky jen pár vteřin, ale byl jsem v titulcích.“

Historky z natáčení

Veselé historky z natáčení nejsou pro herce oblíbeným tématem. Pokud někdo tento dotaz položí, neradi odpovídají. Zdeněk Junák to vysvětluje: „Ona ta historka, která se při natáčení stane, většinou nebývá v tu chvíli moc zábavná. Ale pak se lidovou slovesností rozšíří, každý něco přidá a nakonec to vyzní jako obrovská legrace.“

Jiří Dvořák s ním souhlasí. „Nejraději bych zapomněl na den, který se odehrál při natáčení filmu Anděl páně. Měl jsem střevní chřipku, velké křeče, ale museli jsme točit, bylo tam asi 80 komparzistů. Pak ale naštěstí začalo pršet a já jsem mohl jet do nemocnice. Bylo to v Ledči nad Sázavou a já jsem si až na nemocniční chodbě uvědomil, že jsem v čertovském kostýmu. Seděli tam pacienti a kroutili hlavou, byla to absurdní situace, já jsem zazmatkoval a v tu chvíli mě nenapadlo nic lepšího, než nad sebou rozevřít deštník, který jsem měl s sebou.“

O jaké další historky se nakonec Jiří Dvořák a Zdeněk Junák podělili? Jakou improvizovanou soutěžní otázku jim položila Eva Machourková a co byste rozhodně neměli jako diváci o televizi vědět? I to zjistíte v rozhovoru Jany Kobylinské.

autor: Jana Kobylinská
Spustit audio

Související