Komunální volby 2022 – speciál z Břeclavi

12. září 2022
Volby 2022 – JM kraj

V letošním roce kandiduje v komunálních volbách v Břeclavi 12 politických subjektů. Kandidujícím subjektům jsme položili čtyři otázky.

  1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?
  2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?
  3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?
  4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Odpovědi se nijak jazykově, stylisticky ani typograficky neupravují.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace, že „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Břeclavi:

Aktivně pro Břeclav

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Základním předpokladem pro překonání mimořádné situace je kvalitní krizový plán a dobře proškolený a připravený tým lidí. Toto považujeme za prioritu. Každá událost (tornádo, silná bouřka, povodně apod.) pak také přináší poučení o vhodnosti připravených řešení. Důležitá je i podpora dobrovolných hasičů a jejich vybavení pro řešení následků mimořádných událostí.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Proto musí cílit svoji pomoc hlavně na zranitelné skupiny svých obyvatel. Přehled o potřebách a situaci ve všech sociálních skupinách musí pracovníci města neustále vyhodnocovat a po vyčerpání běžících programů podpor, předkládat zastupitelům návrhy účinných opatření. Prostředky města musí sloužit pro překonání kritických sociálních situací.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Obchvat nevyřeší dopravní situaci ve městě. Umožní ale vytvořit nové možnosti dopravních řešení v rámci města s využitím jeho částí. Důležitý je vnitřní obchvat – propojení Tesco – nádraží – most za nemocnicí. Nové propojení s Lednicí. Dobudování cyklostezek, oddělených od silnic pro auta, propojující všechny městské části. Podporujeme také zklidnění dopravy v zastavěných oblastech vytvořením klidových zón s omezením rychlosti na 30 km/h.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Oblast mezi Břeclaví a hranicemi sousedních států je velmi krásným a příjemným místem pro relaxaci nejen obyvatel města, ale i mnohých návštěvníků. Je z velké části výsledkem hospodaření lesů a povodí. Již dnes jsou velké plochy užívány velmi citlivě. Nejsem úplně přesvědčen o dostatečné finanční podpoře pro národní park, nebo CHKO, aby bylo možné udržovat tento rozsáhlý, lidmi vybudovaný systém. Určitě ale nesmí dojít k omezení užívání soutoku pro odpočinek obyvatel města.

ANO 2011

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Obávám se paní redaktorko, že velkým škodám, které způsobí například vámi uvedené ničivé tornádo, které se objeví z nenadání, prožene se městem nebo obcí a zase zmizí, nijak účinně předcházet nelze. Nicméně následky takových situací může pomoci zvládat efektivní krizový štáb a ten Břeclav vždy měla, ať už šlo o covid, povodně, tornádo nebo uprchlickou krizi.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Břeclav je díky zodpovědnému hospodaření současného vedení města ve velmi dobré finanční kondici. Proto se s inflací a nárůstem cen pohonných hmot dokážeme vyrovnat, aniž bychom zdražovali poplatky za odpad, psy nebo za vstupy do městských zařízení, MHD či nájmy. Městská společnost TEPLO Břeclav navíc nakoupila včas a za dobré ceny energie, lidé se tak nemusí bát ani o to, že by jim v dohledné rapidně stouply ceny za energie dodávané TEPLEM Břeclav. Otázkou je samozřejmě, jak se bude situace vyvíjet v budoucnu. Pevně doufám, že inflace už se výrazně nezvýší a ekonomika se pomalu začne vzpamatovávat.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Především kvůli stavbě obchvatu jsem vstoupil do komunální politiky, a proto mě velmi těší, že jsem přispěl k tomu, aby se po desítkách let řečí konečně „hnuly ledy“. Obchvat je břeclavským evergreenem a jeho zprovoznění zcela určitě ulehčí dopravě. Především hlavní silnici procházející centrem Břeclavi zbaví mnoha kamionů mířících do průmyslových zón, které budou využívat právě obchvatu. Kromě toho řešíme, jak dopravě ulevit, prakticky pořád. Jsou do dílčí kroky, které ale společně dávají smysl a dopravu v Břeclavi činí plynulejší. Ať už jsou to chytré semafory, nové autobusové zálivy (např. Charvátská Nová Ves, centrum u kostela), nebo posunutí zastávek MHD mimo „špunt“ v křižovatce (Poštorná). Dopravě napomáhají také rozšířené odbočovací pruhy (např. odbočka z hlavního tahu v Poštorné na Reinthal), ale třeba i bezpečné cyklostezky mimo hlavní tahy. Řešit budeme efektivnější a bezpečný průjezd křižovatkou v Poštorné, v plánu je malý obchvat městem mezi ulicemi Stromořadní a Lidická… „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Ochrana lužních lesů okolo Břeclavi je určitě velmi důležitá a jsem pro, aby se v oblasti Soutoku pokud možno vzájemně respektovala činnost Lesů ČR a činnost ochrany této unikátní lokality. S udržením funkce lužních lesů by měl významně pomoci vzdouvací jez u Pohanska, jehož výstavbu Břeclav intenzivně podporuje.       

KDU-ČSL

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Samospráva bohužel na tyto globální akce moc velký vliv nemá. Jsem rád, že alespoň v řešení důsledků jsme, dá se říct, „obstáli“. Snažili jsme se poskytnout občanům zasaženým touto pohromou co nejlepší servis při odstraňování následků prostřednictvím naší městské policie, dobrovolných hasičů či krizových pracovníků, nebo například vytipování míst na svážení či fasování materiálů a také poskytnutím budov a prostředků z majetku města k této součinnosti.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Snažíme se s firmami, které zajišťují svoz odpadu nebo MHD jednat a vyšší náklady jim kompenzovat tak, abychom nemuseli tyto veřejné služby zdražovat.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Ano, obchvat částečně vyřeší problémy s dopravou, nicméně mezitím objem dopravy opět narostl, a tak bude potřeba hledat další způsoby, jak dopravě ulevit. Břeclav, která je přezdívána moravská Šanghaj, díky velkému množství cyklistů, má jedinečnou možnost dopravě ulevit tím, že občané mohou používat vlastí kola. Našim úkolem je jim k tomu vytvořit podmínky v podobě cyklostezek, o což se snažíme.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Z mého pohledu by CHKO byla dostačující. Zajistila by jak zodpovědné hospodaření v lesích, tak ochranu přírody ve spojení s využitím turistického ruchu a přístupu lidí do lesa.

KSČM a nezávislí

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

V případě tornáda, kdy jde o nepředvídatelnou živelnou katastrofu, nemá samospráva moc možností.

Snad jen doplnit varovný systém provozovaný státem o zvláštní městský informační a varovný systém obyvatelstva.

Dále je potřeba se zaměřit na osvětu, tj. informovat občany jak funguje varovný systém a jak se v různých případech zachovat, ať už jde o jakoukoliv živelnou katastrofu, aby nedošlo ke ztrátám na životech a zdraví.  A také informovat občany o důležitosti efektivního pojištění majetku.

V Jihomoravském kraji mají občané možnost si naistalovat i aplikaci Záchranka, která mimo jiné nabízí i systém varovných hlášení (www.zachranka.app).

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

To je otázka na vládu ČR. Blaho občanů by pro ni mělo být na prvním místě. Současný vládní slepenec, ale na řadového občana zhluboka kašle a dokazuje tak, že dobrý životní standard je za této vlády jen pro vyvolené. Nízkopříjmové skupiny jsou doslova ponechány svému osudu a propadají se do dluhových pastí, zatímco životní standard tzv. střední třídy visí na vlásku. Mezitím vláda poskytuje „moudré rady“ jak nekupovat minerálky, netopit, nesvítit, nejezdit aj.

Město má jen omezené prostředky. I přesto by mělo schválit opatření na pomoc nejvíce ohroženým rodinám s dětmi a nízkopříjmovým seniorům a vyčlenit na tuto pomoc určitou částku v rozpočtu. Na udržení bydlení, tedy „zastropování“ nájemného, na školní obědy a na účast dětí v předškolní výchově a volnočasových aktivitách. KSČM dlouhodobě prosazuje MHD zdarma a kulturu a sport dostupnou pro všechny.

V současné době zvyšování místních poplatků za vhodné řešení nepovažuji. Především je potřeba hledat úspory ve výdajích.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Chci věřit, že stavba dálničního obchvatu po desetiletích marných snah a planých slibů vládnoucích elit se v tomto termínu skutečně začne realizovat.

Obchvat městu pomůže. Přesto nemůžeme spoléhat jen na toto řešení. Břeclav má velmi omezené možnosti dopravního propojení městských částí. Mezi Poštornou a Břeclaví existuje pouze jedno propojení, a to stará komunikace hned s dvěma mosty, které nejsou v dobrém technickém stavu. Každá uzavírka na území města nebo v okolí znamená automaticky i několikahodinovou dopravní zácpu.  

Máme jednu z nejdražších MHD v regionu. Navrhujeme poskytnout MHD zdarma se spoji navazujícími na IDS JMK. Zasadíme se o realizaci dopravního řešení na úseku silnice k TESCO ve Staré Břeclavi a podpoříme zkapacitnění spojovacího mostu Břeclav-Poštorná a posouzení možností úprav objízdných tras, např. vybudování odbočovacích pruhů. Bezpečnost chodců i cyklistů je prioritou. Kromě dálničního obchvatu podporujeme i zbudování tzv. malého městského obchvatu.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Ochranu přírody v našem regionu vnímáme jako nesmírně důležitou.

Vyhlášení národního parku poskytuje nevyšší stupeň ochrany přírody. To ale znamená výrazné odříznutí od hospodářských funkcí.  

Problematiku jsme konzultovali s odborníky, kteří se přiklánějí spíše k CHKO, která  tolik neomezí lesníky, těžaře, rybáře i myslivce. Ti v daném území v současné době hospodaří, bohužel ne vždy v nejlepším zájmu ochrany přírody. Ale po vyhlášení CHKO získá ochrana přírody mnohem větší pravomoci pro omezování a prevenci možných negativních dopadů jejich aktivit, obzvlášť na těch nejcennějších lokalitách. Hospodařit se bude ne s cílem maximalizace zisku, ale s ohledem na udržení či zvyšování hodnoty území. CHKO je rovněž vhodnější variantou, pokud si přejeme zachovat přístup pro veřejnost v současných mezích.

Z těchto důvodů se momentálně přikláníme spíše k podpoře CHKO. Problematiku dále sledujeme.

MLADÍ A NEKLIDNÍ BŘECLAV

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

V prvé řadě řešíme prevenci - předcházení suchu a dalším extrémním klimatickým jevům. Podařilo se nám jen v ulicích města vysadit přes 600 stromů, řešíme protierozní opatření ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

V oblasti ochrany obyvatelstva zpracováváme projekt systému včasného varování. Půjde o kombinaci systému distribuce výstrah vydaných ČHMÚ prostřednictvím mobilní aplikace, aktivních prvků obecního rozhlasu a varovných sirén. Konkrétní řešení chceme mít hotové do koce roku a pozadat o dotaci.

Týká se jak ochrany před povodněmi, tak před větrnými jevy. U těch druhých máme bohužel mnohem menší reakční časy.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Břeclav pomáhá tím, že se snažíme snižovat náklady na provoz městských služeb a nezatěžovat občany navyšováním plateb za ně. Spustili jsme velký projekt energetických úspor za zhruba 60 milionů korun, velký balík šel do obnovy zanedbaného veřejného osvětlení, kde snižujeme provozní náklady výměnou svítidel o zhruba 60 %. Obojí přinese úspory ve výši milionů korun ročně. Úspory jsou základ, chceme ale do tří let osadit velkou většinu městských střech fotovoltaikou a elektřinu si vyrábět sami. První projekt už jede.

Jízdné v MHD ani poplatky za psy zvyšovat nebudeme. U odpadu jsme se již v minulém roce zavázali jít cestou chytrých řešení a zlepšováním třídění ušetřit na poplatcích za skládky. 

Vstupné do městských zařízení na růst cen určitě reagovat bude, protože jde o značně energeticky náročné provozy. Hladina nájemného poslední čtyři roky kopíruje hladinu komerčních nájmů na úrovni zhruba 60 %, toto “párování” bychom chtěli držet i nadále. Náklady na údržbu rostou.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Obchvat určitě pomůže, ale úplně nás nespasí. V Břeclavi je velký podíl vnitřní dopravy. Naše město je na špici v oblasti nemotorové dopravy. Lidé tu na kole jezdí do práce i za zábavou, budeme jim pro to i nadále vytvářet vhodné podmínky.

Velkou bolestí je kruhový objezd na vjezdu do města. Jeho rozšíření je naprosto klíčové pro zlepšení situace ve špičkách, pozemky máme vyřešené. Řešením křižovatky jsme podmínili jednání o rozšíření obchodní zóny, do dvou by měl bypass na vjezdu stát.

Chceme dostat co nejvíce lidí do MHD. Už letos upravujeme autobusové linky směrem k lepší návaznosti na příjezd vlaků a linkám dáváme pravidelné taktové spojení, aby to bylo pro občany přehlednější. Navíc se přidalo 22 spojů, změna bude účinná od 1. 10.

Cena jízdného zůstává prozatím zachována ve výši 10 korun.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Je pro nás důležité, aby příroda a hlavně lužní lesy v okolí Břeclavi byla chráněny. O formě ochrany rozhoduje stát, nám by se z těch variant nejvíce líbila CHKO. Vyžádali jsme si od AOPK ekonomický model toho, co by to mohlo regionu kromě ochrany přírody přinést. Model ukázal potenciál ve vyšších  desítkách milionů ročně v oblasti turistiky a ekologického zemědělství.

Národní park nepovažujeme za dobré řešení z mnoha důvodů, tím hlavním je, že v oblasti Soutoku musí hospodařit člověk, aby byl jeho kulturní ráz zachován. A to není smyslem národního parku.

MORAVANÉ PRO REGION

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Připravit se na přírodní katastrofu typu tornáda je velmi složité až nemožné. Samospráva musí řádně zkontrolovat pojistné smlouvy, aby případné škody na obecním majetku byly řádně kryty pojistnou smlouvou. Stejné doporučení musí jít i směrem k občanům města, aby svůj majetek chránili kvalitními pojistnými smlouvami. Snad přichází v úvahu i spolupráce s místními firmami, které v oblasti finančnictví mají obrovské zkušenosti.

Krizový manažer města by měl potom zpracovat materiál o chování obyvatel v případě této krizové situace a občany s ním řádně seznámit, aby nedocházelo k zbytečným zraněním a případně ztrátám na životech.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Ekonomické dopady na obyvatelstvo spojené s nárůstem cen energií jsou tak hrozivé, že se zavazujeme nezvyšovat poplatky za odpad a psy. Řešení podle nás leží ve změně struktury výdajů města a v hledání investic, které mohou posílit příjmy městského rozpočtu. Jedním z takových projektů by mohl být fotovoltaický park, který se už připravoval před mnoha lety na místě bývalé skládky v městské čtvrti Charvátské Nové Vsi.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Obchvat města by samozřejmě výrazně zlepšil dopravní situaci ve městě. Každé volební uskupení slibuje obchvat, aniž by občanům jasně deklarovalo, že tuto investici může vedení města jenom velmi omezeně ovlivnit. Budeme pečlivě sledovat, jak se celá ekonomická situace bude vyvíjet v celé zemi, a jak bude vyvíjet seznam priorit státního rozpočtu. Jsme samozřejmě připraveni maximální součinnost, ale neslibujeme modré z nebe. Z dnešního pohledu se ještě jako větší priorita jeví vytápění bytů z centrálních zdrojů. Zde se musí rychle najít alternativní řešení pro případ nedostatku plynu.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Jsme pro vyhlášení referenda, aby se k němu mohli vyjádřit všichni občané, kteří v dané lokalitě žijí. Myslíme si, že právě tato rozhodnutí by měla být realizována za co nejširší podpory obyvatel.

Naše Břeclav

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Vzniku tornád žádná samospráva nemůže zabránit. Vysokým škodám způsobených povodněmi předcházet lze - budováním ochranných opatření a nepřipustit novou výstavbu tam, kde nebezpečí zátopy hrozí. A to je pro samosprávy hodně těžký úkol, protože tlak na vznik nových stavebních míst je silný.

Občanům je potřeba vhodným způsobem doporučit, aby své nemovitosti měli řádně pojištěny a zkolaudovány. Při živelných pohromách pak nehrozí, že z administrativních důvodů nemohou získat finanční pomoc.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Filosofie hospodaření obce je stejná jakou má běžná domácnost. I obec je inflací a růstem cen zatížena. Rozpočet Břeclavi je napjatý, zatížení splátkami úvěru. Poskytnutí jakékoli slevy, služby zdarma či zmrazení nájemného apod. se musí objevit v omezení něčeho jiného. Spíše než slevy je potřeba hledat rozumné úspory v provozu obce. Udělení jakékoli slevy musí být výjimečným opatřením. 

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Obchvat Břeclavi určitě pomůže, ale není samospasitelný. Velice důležité je stávající stav nově povolovanou výstavbou a změnou územního plánu dopravu nezhoršovat. Začali jsme prosazovat aktualizaci řešení tzv.malého obchvatu – místní komunikace, která by ulehčila hlavní trase vedoucí městem. Další nutností, o které Naše Břeclav mluví mnoho let, je vyřešení průjezdnosti kruhového objezdu u OC TESCO. Neméně důležitá je realizace komfortních tras pro cyklodopravu, což podle nás mj. pomůže také odlehčit automobilové dopravě.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Každá forma ochrany, ať už NP či CHKO, má své pro i proti. Důležité však je, že území ochranu potřebuje. Přikláníme se k vyhlášení CHKO Soutok v hranicích navržených už v roce 2010, kdy hranice vedla po hranici aktivního záplavového území, kde už samo o sobě záplavové území neumožňuje rozvoj obcí. Tudíž by chráněné území rozvoj neomezilo. Nejdříve by však MŽP mělo vyhlásit síť maloplošně zvláště chráněných území, které jsou nachystané, a u některých už MŽP 2 roky zpět zahájilo proces vyhlášení. Ochrana nejen lesů, ale i nelesních biotopů, musí být v souladu s historickými a odbornými znalostmi tak, aby byly zachovány životní podmínky předmětů ochrany.

Občanská demokratická strana

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Loňské tornádo byla pro samosprávy zasažených obcí nová zkušenost, radnice se učily za pochodu, myslím si ale, že se situace zvládla a bylo by nefér hledat nedostatky, všichni určitě dělali, co mohli. Do budoucna by bylo vhodné mít varovný systém, fungující jako třeba aplikace některých pojišťoven, které své klienty dle směrovacího čísla obce pojištěnce dopředu varují na hrozící nebezpečí. Člověk si pak může svůj majetek v rámci svých možností a situace lépe zabezpečit. A samozřejmě by občané neměli spoléhat jen na pomoc obce či státu, ale měli by být za sebe a svůj majetek zodpovědní a rizika si správně individuálně pojistit.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Naší prioritou je vyrovnaný rozpočet. Proto by Břeclav neměla podporovat předražené či nesmyslné městské zakázky a financovat nerealizovatelné megalomanské projekty. Město by mělo hledat cestu pomoci domácnostem ve svých úsporách. Zároveň chceme rozpočet participativní, naším cílem je dát občanům k dispozici 0,1 % městských výdajů, což by bylo přibližně 700 tisíc korun. Žijeme ve složité době a musíme se s negativními vlivy poprat všichni společně. Bylo by laciné a populistické tvrdit, že k žádnému zdražování nedojde. Tomu snad nemůže soudný člověk věřit.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Problematická doprava je téma, kterým se v našem programu zabýváme. Výstavba obchvatu, o které se mimochodem jedná již od 90. let, může pomoci vyřešit velkou část dopravních komplikací. Město však na výstavbu přímý vliv nemá. Skončila kompenzační opatření, nyní probíhá pyrotechnický průzkum, budou následovat archeologové. Upřímně nikdo netuší, co se může stát. Byli bychom rozhodně rádi, kdyby se konečně začalo stavět, nicméně ty dva roky bereme s rezervou a tudíž neslibujeme, že obchvat postavíme, ale hledáme řešení, jak provozu ve městě alespoň trochu odlehčit, než bude ochvat vybudován. V této věci by pomohlo např. smysluplné propojení cyklostezek, lepší načasování a využití autobusové dopravy a lávka přes Dyji nad splavem.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Ochrana území Soutok je potřeba. Přikláním se k variantě CHKO, předpokládám totiž, že se zde bude i nadále částečně hospodařit a víceméně samovolný vývoj formou národního parku by asi vhodný nebyl. Je to ale záležitost státu, kraje a několika obcí; město Břeclav je jen kamínek v mozaice. Jako břeclavský patriot pamatuji každoroční jarní záplavy lužního lesa pod Břeclaví. K tomuto již několik let téměř nedochází a myslím si, že je potřeba lépe komunikovat s Povodím Moravy. A to nejen kvůli vodě a lesům, ale i kvůli předcházení takovým katastrofám, jako byl letošní úhyn 40 tun ryb v řece Dyji. Rádi bychom se také více zaměřili na zeleň v našem městě, o kterou by mělo být řádně postaráno. Mně osobně se třeba loni velmi nelíbilo vykácení aleje smutečních vrb na nábř. Komenského. Vyspělý svět se snaží stromy zachraňovat, v Břeclavi se kácí a stávající radnice se ani nepokusila hledat řešení, jak alespoň část této dominanty města zachránit. Tento přístup bychom rádi změnili.

Pro Region

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Hlavní je dobře zpracovaný Krizový plán – špičkové proškolení krizových pracovníků a pravidelná aktualizace, která musí čerpat ze zkušeností, které získali během řešení tornáda a všech živelných pohrom.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Musí se dělat maximum, aby dopad na občany byl co nejmenší. Chceme pokračovat v trendu města v investicích do úspor energií a tím díky úsporám držet stávající náklady občanů na co nejnižší úrovni.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Vyřeší se pouze část problému, ale je potřeba intenzivně pokračovat v dalších opatřeních, např. malý obchvat- spojení Stromořadní a Lidické.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Je to velmi složité a je to odborná věc, která záleží na odbornících a vždy se musí najít symbióza mezi občanem a přírodou.

PŘÍSAHA - občanské hnutí Roberta Šlachty

Kandidující subjekt nezaslal odpovědi ve stanoveném termínu.

SPD a nezávislí pro Břeclav

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Bohužel, živelným pohromám, které nelze předvídat, například loňské tornádo, nelze předcházet. Proti povodním se budují hráze, určují se protipovodňové poldry a podobně. Na území města je třeba udržovat průchozí kanalizaci, popřípadě rekonstruovat ji na větší průtok. Také je nutná intenzivní spolupráce s Povodím Moravy v rámci regulace průtoku řeky Dyje a začít průběžně čistit její zanesené koryto tak, jak tomu bylo kdysi v minulosti.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

V minulém volebním období došlo k výraznému zvýšení místních poplatků. Vyloženě proti byl pouze zastupitel za SPD. Je nutné vrátit poplatky na úroveň z před čtyř roků  jejich výši regulovat pouze v souvislosti s inflací, nikoliv skokově o 50 - 100 %.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Ano, alespoň z části. Obchvatem se vyřeší tranzit hlavně nákladních automobilů, které nyní projíždějí po jediné trase přes město. Před několika lety zde byly polemiky i o malém obchvatu, ale nikdo nenašel odvahu se touto myšlenkou vážně zabývat. Domníváme se, že nastal čas tuto myšlenku oživit.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

K tomu, abychom se mohli k této otázce zodpovědně vyjádřit, chybí spousta informací. Např. odhad dopadů na běžný život v přilehlých obcích, rozsah chráněných území, jaká by byla omezení při té či oné variantě, odborné posudky, oponentura k posudkům a podobně. V současné době režim na soutoku určují Lesy ČR, popřípadě Povodí Moravy a zatím to tak může zůstat.

Změna pro Břeclav

1. Minulý rok se regionem prohnalo tornádo, silné bouřky se opakují i letos. Jak může samospráva předcházet velkým škodám? Jak se lépe připravit?

Samospráva nemůže předcházet velikým škodám při tornádech a silných bouřkách. To je nesmysl. Ani v USA to neumí a mají daleko bohatější zkušenosti. Samospráva může pouze rozesláním varovných informací varovat občany. To dělá též ČHMÚ. Lepší příprava je možná pouze kvalitněji zvládnutým krizovým řízením tj. vybavení jednotek dobrovolných hasičů či vlastní technické služby vybavené potřebnou technikou – kontejnery, nakladače, nákladní vozidla, traktory. Občané musí upřednostnit buď vybavení touto technikou, nebo např. modernizaci koupaliště. Je to o volbě priorit.

2. Jak může město domácnostem pomoci s dopady inflace? Bude nutné zdražovat poplatky za odpad, psy a například vstupy do městských zařízení, MHD nebo nájmy?

Inflace je záležitost MF, MPSV a vlády. Dle zákona to není obec, která bojuje s inflací, ale stát.

K odpadům. Již dnes město hradí za občany 60% nákladů na likvidaci odpadů. Zde navýšení poplatků má smysl. Každý má platit podle své produkce směsného komunálního odpadu. Obec musí  nastavit pravidla tak, aby každý mohl svým úsilím poplatek minimalizovat.

Poplatek za psa není třeba zvyšovat.

Pokud jde o MHD, volba CNG pohonu se jeví jako ekonomicky neudržitelná. Bylo by špatné přenášet náklady, z dnešního pohledu chybného rozhodnutí, na občany. Náklady MHD se musí vyřešit v rámci změny smlouvy s provozovatelem.

Vstup do městských zařízení (zimní stadion, koupaliště ) by měl odrážet skutečné náklady. Slevy udržovat jen pro děti a seniory – zdravotní stav a pohyb je priorita. Knihovna je místo podporující vzdělanost. Zde by udržení poplatků  mělo být prioritou obce. Nájmy se musí posuzovat jednotlivě a v souvislostech. Nejde zobecňovat a zaujímat stanovisko bez znalosti konkrétního případu.

3. Do dvou let by měla začít stavba obchvatu města. Pomůže podle Vás vyřešit dopravní komplikace nebo navrhujete i jiná opatření?

Ano pomůže, bohužel ŘSD na týchž stránkách uvádí rozpočet cca 1,3 mld. Kč a nepočítá s komplikacemi způsobenými ekoteroristy. Vnímám možnost malého obchvatu, který by pomohl situaci na Lidické, jsem ale realista a vím, že dlouho nebudou žádné prostředky. Je to pouhá vize. Opatření bez zdroje financování je blud.

4. Jste pro vyhlášení národního parku Soutok nebo jen CHKO, k čemu se přikláníte? Jak si představujete ochranu okolních lužních lesů vy?

Zásadně odmítám vyhlašování jakéhokoliv nového způsobu ochrany na katastru města Břeclavi dle zákona č. 114/1992 Sb. Úředníci budou způsobovat další komplikace lidem, kteří zde žijí. Naprosto mi stačí průběh Natury 2000 po nádvoří Moravských oděvních závodů (bývalá sodovkárna). Jinak NP má radu NP a ta je jen iniciačním a poradním orgánem byť tam jsou všechny dotčené obce, na jejich názor se nepřihlíží. CHKO je opět komplikace pro občany. Pokud se mám přiklonit k nějakému způsobu ochrany pak k „Přírodní rezervaci“. Má představa lužního lesa je spojena s vodou. To je první krok, který musí být vyřešen. Přivést do lužního lesa dvě povodně ročně. Jarní a letní. Vždy to fungovalo. A bude to fungovat znovu. Místo řešení nových úřednických míst, věnujme se vodě potřebné pro život lužního lesa a způsobu jak ji tam přivést. Je potřeba pochopit příčinu a následek. Na rozdíl od většiny tzv. „odborníků“ , žiji v lese nepřetržitě již 60 let.

Spustit audio