Každý desátý Islanďan napsal knihu, říká Petr Minařík a zve na Měsíc autorského čtení

28. červen 2022

Podle jednoho z organizátorů mezinárodního festivalu Měsíc autorského čtení, Petra Minaříka z Větrných mlýnů, zajišťuje novinky každého ročníku zahraniční host. Tím je literatura určité země anebo města (například v minulosti jím byl Berlín), v letošním roce je to literatura Islandu.

„Island je odložená novinka,“ vysvětluje pořadatel, „měl být čestným hostem už v loňském roce, ale kvůli pandemii jsme se nakonec rozhodli pro snadnější variantu. Loni byli hosty Slováci a na Slovensku naopak Češi, byl to jeden z velmi zdařilých ročníků.“

Čtěte také

Nové vyznění letošního ročníku však vytvoří i noví autoři. „Kdo by před deseti lety čekal, že Měsíc autorského čtení bude zahajovat mladý rebel, sarkastický a ironický, Stanislav Biler?“ uvažuje Petr Minařík. „Letos dostal Magnesii Literu za prózu a velmi mu to jde. Jsme rádi, že právě on 1. července v Brně zahájí festival spolu s islandským spisovatelem. To je shodou okolností exprimátor Reykjavíku, který je taky rebel a který se taky dostal do politiky skrze recesistickou stranu, zároveň je Jón Gnarr skvělý autor.“

Islandské Brno

Na počet obyvatel je Island zemí, která je menší než Brno, ale je v ní mnohonásobně více píšících lidí. „Dokonce jsem slyšel, že každý desátý Islanďan napsal nějakou knihu. Oni mají taky ohromné finanční podpory, stipendia a nejrůznější granty. Zároveň asi cítí, že bez islandštiny by z nich mnoho nezbylo. Jsou bilingvní a jsou izolovaní na ostrově. Někdo by mohl říct, že to jsou jenom jiní Dánové nebo jiní Norové. Islandština jim dopomáhá k udržení vlastního kulturního a společenského života, jejich identity.“

Naproti tomu v Brně bychom dnes podle Minaříka dávali 31 dobrých autorů dohromady velmi těžko. „Před dvaceti, třiceti lety bychom to dávali dohromady snadněji. Určitě bychom dnes dali dohromady skvělou desítku, dobrou patnáctku… Ale myslím, že na Islandu bychom dali dohromady i velmi slušnou padesátku.“

Island

Islandská literatura je podle pořadatele plnoformátová. „V hlavním, komerčním proudu najdeme detektivku, skandinávský žánr. Najdeme tam moderní, současnou, chce se říct evropskou prózu, velmi dbale pěstovanou povídku. Uvažujeme dokonce, že ve Větrných mlýnech vydáme antologii islandských povídek. Pomineme-li prostředí a jistou exotiku přírody – to, co se na první dobrou většině posluchačů vybaví, když se řekne Island – mohli by to být klidně autoři z Berlína, z Prahy, z Varšavy. Takový rozdíl tam zase není. Je tam poměrně slušně zastoupená i poezie, texty, které pracují s místními reáliemi a odkazováním na mytologii, dávné báje a legendy, staré písně. Ale je otázka, nakolik je tohle podstatné, není-li to kulisa. To podstatné by mělo být univerzální.“

Nejpestřeji bude zastoupena střední generace islandských autorů. „Tak to bývá u všech ročníků. Bude to generace střední plus a pár mladých talentů,“ odhaduje Petr Minařík.

Hvězdy festivalu

Čtěte také

Za hlavní hvězdu lze považovat spisovatele Sjóna. „Jsem rád, že se nám ho podařilo přesvědčit, že přijede,“ pochvaluje si organizátor. Nebylo to jednoduché, přestože má Sjón dobrý vztah k Československu, Česku i k české literatuře. „Přijede i Jón Kalman Stefánsson, to je po Sjónovi největší jméno. A zazáří i Eliza Reid, což je původem Američanka žijící na Islandu a píšící anglicky a je to žena islandského prezidenta, takže tady budeme mít první dámu. Bylo strašně milé se s ní seznámit.“

Pokud jde o české autory, kteří vystupují po islandských vždy ve 20:30 hodin, je v programu řada autorů, kteří na Měsíci autorského čtení byli už v dřívějších letech. „Jedním z opakovaných hvězdných autorů je J. H. Krchovský,“ upozorňuje Petr Minařík. Večery domácích autorů se podle něj mohou změnit i ve večírek. Vedle Stanislava Bilera představí nedávno vydané knihy i Alice Horáčková či Dora Kaprálová.

Čtěte také

„Z bestsellerového nebe se snese na Měsíc autorského čtení Kateřina Tučková. Nedávno vydala knihu, která rozhýbala stojící vody, nikoli jen Bílé vody, ale stojící vody českých knihkupectví,“ zdůrazňuje pořadatel. „To bude určitě jeden z hvězdných večerů, kdy bude plný dům a lidi se na to budou těšit. A  budeme se snažit ji přesvědčit, aby přečetla něco, co ještě nikde nečetla. Třeba něco z Bílé vody – z těch stovek stran, které vyhazovala, které šly pryč. Kdyby měla něco, za čím teskní, tak by bylo prima, kdyby to přečetla. Její večery patří k nejpřipravenějším. Není to, že přijde a jen to odhrká a uteče jako někteří jiní.“

Čtěte také

Doyenem mezi domácími autory je básník Vít Slíva, který také nedávno vydal novou knihu Vzkřísit to vše!: Z deníku Dnění, 1977-2008. „Po jeho loňském jubileu, kdy se jeho čtení z covidových a různých jiných důvodů neuskutečnilo, to bude odložená gratulační sešlost,“ uzavírá Petr Minařík.

Měsíc autorského čtení se koná v Brně, Ostravě, Košicích, Prešově a Bratislavě. V Brně je místem všech vystoupení budova Divadla Husa na provázku. Ve čtvrtek 30. června festival zahájí speciální akce nazvaná Ukrajinská noc poezie, na níž vedle desítky ukrajinských básnířek vystoupí Brněnská filharmonie a skupina Hm. Proběhne také projekce filmového cyklu, v němž 16 českých, slovenských a polských režisérů pojednalo 16 ukrajinských spisovatelů.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová