Ivan Dorovský měl v záchranném transportu makedonských a řeckých dětí číslo 681

Emeritní profesor Masarykovy univerzity Ivan Dorovský slaví v těchto dnech 80. narozeniny – ale slaví je podle data, které mu bylo úředně přiděleno. Skutečné datum svého narození zjistil až v roce 1974, kdy zajel do rodné obce Čuka v řeckém okresu Egejská Makedonie. Výpis z matriky zněl na jméno Ioannis Doropoulos, den narození 30. července 1934.

Čuka už neexistuje, to místo se dnes jmenuje Svatý Eustathios. Ivan Dorovský se stal součástí osmi záchranných transportů, jimiž byly v březnu a dubnu 1948 z důvodu občanské války v Řecku evakuovány řecké a makedonské děti od šesti měsíců do sedmnácti let do Československa. Jeho otec pobýval kvůli výdělku v Austrálii. Maminka s babičkou uprchly přes moře do Gdyně, odkud byly odvezeny vlakem do Budapešti a dál do maďarské obce Ivancza.

Ivan Dorovský o tom všem vypráví ve své vzpomínkové knize S domovem v srdci. Píše v ní, že v roce 1951 na území Československa žilo přes 12 tisíc emigrantů z Řecka, z čehož asi třetinu tvořili Makedonci – děti i dospělí. Sám se ocitl nejprve v záchytném táboře v Brně-Maloměřicích. Poté prošel dalšími dětskými a žákovskými domovy a internáty. Začal se učit strojním zámečníkem v tehdejším Gottwaldově-Zlíně, ve třídě, kde z 29 žáků bylo 20 Řeků a 9 Makedonců. Už tady se ale projevil jeho zájem o humanitní obory a psaní. Prvním počinem v jeho bibliografii, která čítá přes dva tisíce položek, se tak stal novinový článek Učni nám pomáhají šetřit elektřinou.

Do Brna se přistěhoval 1. července 1952 a nastoupil do klasického gymnázia na Antonínské ulici. V té době pro něj otec zařídil stěhování do Austrálie. Ivan Dorovský však odmítl – z vděku ke své nové vlasti a z touhy pokračovat ve studiu na gymnáziu a poté na filozofické fakultě.

To se mu splnilo, když byl přijat na obory ruština – čeština. V roce 1958 s manželkou Dagmar založil rodinu a vybudoval si nový domov.

Od roku 1961 pak působil na filozofické fakultě brněnské univerzity. V roce 1987 byl jmenován profesorem. Svojí vědeckou a uměleckou činností zasahuje několik oborů: literární vědu, jazykovědu, etnografii a folkloristiku, historii, kulturologii. Jako přední český balkanolog je autorem mnoha knižních monografií a slovníků. Je také členem Makedonské akademie věd a umění ve Skopji.