Hrdina s tragickým osudem. O generálu Píkovi i Svazu letců svobodného Československa
Profesor historie František Hanzlík, který řadu let působí na Univerzitě obrany v Brně, se dlouhodobě zabývá případem generála Heliodora Píky. U příležitosti 75. výročí jeho justiční vraždy připravil vernisáž výstavy nazvané Tragický osud vlastence. Současně se svým kolegou Milanem Vyhlídalem nedávno vydal publikaci Svaz letců svobodného Československa. Oběma tématům je věnován i rozhovor, který Hanzlík poskytl pro magazín Zelný rynk.
Profesor František Hanzlík (nar. 1954), historik Univerzity obrany v Brně, se osobně znal s Milanem Píkou (1922–2019), jehož otec, generál Heliodor Píka (1897–1949), se stal jednou z prvních obětí komunistického režimu. Ten byl v poválečném Československu nastolen v únoru roku 1948. Dosažení plné rehabilitace svého otce se pro Milana Píku stalo celoživotním posláním.
Hrdina s tragickým osudem
„Podrobněji jsem se začal případem generála Píky zabývat až po setkání s jeho synem Milanem v roce 1999, kdy v Plzni probíhala pietní akce k výročí popravy generála Píky,“ uvádí František Hanzlík. V rozhovoru připomíná, čím byl Heliodor Píka komunistickému režimu tak nepohodlný, proč neodešel včas do exilu i za co byl nakonec v rámci vykonstruovaného procesu odsouzen. Objasňuje také roli generála Ludvíka Svobody, který ještě coby ministr národní obrany doporučoval po vynesení rozsudku smrti Píkovo omilostnění. O téměř dvacet let později, už jako československý prezident, se pak zasloužil o jeho rehabilitaci.
U příležitosti 75. výročí justiční vraždy Heliodora Píky připravil František Hanzlík pod záštitou Univerzity obrany v Brně a ve spolupráci se Slezským zemským muzeem v Opavě vernisáž výstavy dobových fotografií a dokumentů generála Píky nazvanou Tragický osud vlastence. Výstava začíná 20. června a potrvá do 31. srpna 2024.
Českoslovenští letci a třetí odboj
V letech 1948 až 1953 potkal mnoho československých letců a členů Svazu letců republiky Československé tragický osud. Kromě toho, že byli donuceni odejít z armády, stali se také oběťmi vykonstruovaných soudních procesů. V jejich rámci byli odsouzeni buď k trestu smrti, nebo mnohaletému odnětí svobody v táborech nucených prací. Jejich záslužné činy z válečných let 1939-1945 nebyly komunistickým režimem brány v potaz.
Čtěte také
Některým z nich se však za různých okolností podařilo odejít do exilu. Z jejich iniciativy vznikl v Londýně v únoru 1951 Svaz letců svobodného Československa, a to v návaznosti na existenci Svazu letců republiky Československé. „Svaz letců svobodného Československa byl od začátku součástí obce legionářské,“ uvádí Hanzlík a dodává, že „letci a piloti tvořili svébytnou stavovskou skupinu“.
Působení Svazu letců svobodného Československa během let 1948-1989 se věnuje stejnojmenná publikace, kterou František Hanzlík připravil společně se svým kolegou Milanem Vyhlídalem. Publikace obsahuje řadu zajímavých dobových dokumentů a fotografií a bude také představena účastníkům vernisáže výstavy Tragický osud vlastence.
Související
-
Starej se o rodinu, buď v tom lepší než já, prosil před popravou Heliodor Píka svého syna
Na Den otců 21. června připadá výročí justiční vraždy generála Heliodora Píky, legendy protinacistického odboje, kterého komunisté popravili na Borech oběšením v roce 1949.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
