Fejeton: Pavel Řezníček - Pod slizkým sluncem

Tak jak přitahoval maléry, tak přitahoval opravdovou poezii. Každá velká poezie vychází z velké bolesti. A bolestí zažil Charles Bukowski (1920-1994) víc než dost. V posmrtné sbírce Tvrdej chleba, kterou v českém překladu Boba Hýska vydalo letos nakladatelství Argo, se po ulicích řítí davy poháněné bolestí, davy dychtivě se tlačící k smrti, davy proudící sem a tam beze smyslu a cíle. A nad tím vším medituje Bukowski, deprimovaný a ubitý pohledem na circulus vitiosus čili bludný kruh, do kterého se stáčí tento dav, ale i jeho vlastní život. Jedinou záchranu vidí v etanolu: lékaři tak v důvěrných zprávách říkají alkoholu: „...zařadil jsem se mezi největší opilce historie:/ Li Po, Toulouse-Lautrec, Crane, Faulkner...“ Je to docela možné. Bukowski křižující Spojené státy letadly zaplacenými univerzitami, na pódiích poslucháren čte své nervní básně studentům. Pozvání přijímá vždy jen s podmínkou: u nohou na pódiu musí mít stále kastl piv, který za zběsilé recitace vypije do poslední láhve. Ale i když je dost populární mezi studenty, jinak ve Spojených státech dnes znám není. Zato v Evropě je jeho obliba závratná. V jedné své básní píše: „...mají mě za velkého amerického spisovatele...“, ale úplně tak to asi nebude.
úryvek

Pavel Řezníček se narodil 30. ledna 1942 v Blansku (poblíž propasti Macocha — abyssus abyssum invocat!). Jeho otec se narodil ve vesničce Lažánky u Macochy, podobně jako otec Vítězslava Nezvala. Řezníčkova babička Marie M. chodila v minulém století se strýcem Vítězslava N., Gustavem. „Neber si ju, je chudá,“ řekli mu jeho příbuzní, a láska skončila. No Mystification! P. Ř. maturoval na střední jedenáctileté škole (1959) v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu (osvětová větev) nedokončil. Pak kráčel životem, jak to jen šlo. Nyní je poštovním podúředníkem. Od r. 1974 žije v Praze. Debutoval v r. 1967 v „Sešitech pro literaturu“. Surrealistické texty v antologiích v Bruselu (1973), Lisabonu (1977), Mnichově (1980), Paříži (1983), Bochumi (1985), Anglii (1994) atd. V nesurrealistických antologiích: „Na střeše volnosti“ (Mnichov 1989), dále „La poésie tchèque moderne“ (nakladatelství Belin, Paříž 1990), dále v USA, Kanadě, Španělsku, na Islandu atd. V nakladatelství Gallimard (Paříž) vydal v r. 1983 román Strop (s předmluvou Milana Kundery). Vyšel i italsky v nakl. E/O v Římě r. 1984, česky v samizdatové edici Ivana Havla Expedice r. 1989. Česky oficiálně v nakladatelství Mladá fronta r. 1991. Francouzsky vyšla r. 1986 sbírka groteskních povídek l´Imbécile (nakladatelství Arcane 17, St. Nazaire, Bretagne) — čteno ve francouzském rozhlase pověstným hercem.

Kromě již uvedených knih patří k jeho nejznámějším a nejčtenějším titulům řada románů věnovaných brněnské bohémě. První z nich – Hvězdy kvelbu – byl vydán r. 1991 péčí brněnského Hosta, nyní zde vyšlo nové, doplněné vydání. Volným pokračováním Řezníčkova fantaskně-memoárového románového cyklu je jeho kniha Natrhneš nehtem hlavy jejich (Černý ancalagon), která vyšla v nakladatelství Petrov. R. 2000 vydal Řezníček sbírku veršů Atentát ve vaně, r. 2001 „básně z minulého století“ Hrozba výtahu a r. 2006 básnickou sbírku Kakodémonický kartáč. V roce 2007 publikoval básnický výbor Stroj na peklo.

Celý fejeton Pavla Řezníčka si poslechněte v Zelném rynku v sobotu 29. října. Pořad začíná v 17 hodin.