Ecce Homo - Řehoř, papež První

Sám sebe nazýval Řehoř "služebníkem služebníků Božích" (Servus Servorum Dei) a ovlivnil tak v kladném slova smyslu středověké pojetí papežské služby. Narodil se kolem roku 540 v zámožné a vážené římské rodině. Po smrti otce, římského senátora, přeměnil otcovský palác v benediktinský klášter zasvěcený sv. Ondřejovi, kam se také sám jako 35letý uchýlil. Předtím však na rodinných statcích na Sicílii založil dalších 6 klášterů, které obdařil z rodového majetku. R. 577 se stal jedním ze sedmi kardinálů - jáhnů, kteří zastávali vysoké kuriální funkce. Dva roky nato jej papež Pelagius II. jmenoval vyslancem u císařského dvora v Konstantinopoli. O několik let později se po smrti byzantského císaře Tiberia II. Řehoř vrátil do Říma a opět se uchýlil do kláštera.

Logo|foto:Český rozhlas

Roku 589 postihla Řím velká povodeň a rozšířil se mor. Mezi tisíci mrtvými byl i papež Pelagius. Na jeho místo přes jeho odpor zvolili Řehoře. Hned po svém nástupu na papežský stolec se Řehoř v čele věřících vydal na kajícné průvody za odvrácení morové rány. Když se jeden z průvodů blížil k Tibeře, spatřil podle legendy Řehoř nad Hadriánovým mauzoleem postavu anděla, který právě ukládá svůj meč do pochvy. Pro Řehoře to bylo znamením, že morová rána ustane a na počest této události nechal Hadriánovo mauzoleum přejmenovat na Andělský hrad. Na obranu proti germánským Langobardům pustošícím zemi, dal Řehoř opevnit mnohá bezprostředně ohrožená města a tím fakticky položil základy ke světské moci papežské. Za jeho pontifikátu se ke katolické církvi přiklonily i Anglie a vizigótské Španělsko. Byl velice obratným státníkem a snažil zachovat nezávislost církve na světské moci. Zřejmě největší náklonnost si Řehoř získal tím, že jmění římské církve používal ke zmírnění nouze a bídy mezi obyvatelstvem Itálie. Dodnes v Římě stojí kaple sv. Barbory s kamenným stolem, u kterého Řehoř každý den osobně sytil dvanáct chudých nebo poutníků.

Logo|foto:Český rozhlas

K církevním učitelům je Řehoř I. řazen pro své teologické spisy, které ovlivnily celý středověk. Jeho největším dílem jsou Mravní výklady knihy Jób, jakési přednášky pro řeholníky, oblíbené ve středověkých klášterech. Nejčtenější knihou pak byly ve středověku Homilie sv. Řehoře I., kázání pro věřící lid i pro mnichy. Nesmrtelnost získal Řehoř Veliký zvelebením bohoslužebných úkonů a zpěvu, dodnes známého jako gregoriánský chorál. Založil v Římě pěveckou školu, kde chorál sám vyučoval. Byl též autorem mnohých hudebních reforem, mezi něž patří především rozšíření tónin a zavedení tzv. neum, značek, které v notovém zápisu určují stoupání či klesání hlasu.

Sv. Řehoř I. Veliký je obecně pokládán za jednu ze čtyř největších postav na papežském stolci. Jeho papežstvím je zahájen vítězný nástup katolické církve a prakticky jím začíná doba středověku. Jeho ostatky jsou uloženy pod oltářem kaple sv. Klementiny v levé lodi chrámu sv. Petra v Římě. Hezký den!