Ecce Homo - John Locke

28. říjen 2004
Ecce homo

Před rovnými 300 lety zemřel John Locke, slavný anglický filozof a teoretik státu, průkopník osvícenství nejen v anglických, ale i celoevropských podmínkách. Přitom jeho zájmy přesahovaly jedno pole působnosti, když se kromě filosofie zabýval též lékařstvím, meteorologií a jinými přírodními vědami.

John Locke se narodil r. 1632 nedaleko Bristolu. Vystudoval Westminster a pak se obrátil k filosofickým a lékařským studiím na Oxfordu. V důsledku slabé tělesné konstrukce se nemohl věnovat medicíně, o to zaujatěji se vrhl na studia filozofická. Tehdejší scholastika jej pramálo upokojila, daleko více jej nadchly spisy Bacona a zvláště nové myšlenky Francouze Descarta, a to zejména proto, že stavěly na základech tehdejší úrovně poznání v přírodních vědách. Posléze John Locke stal preceptorem syna hraběte Ashleye ze Shaftesbury, s nímž se velmi důvěrně spřátelil. Právě díky tomuto úkolu začal Locke budovat svůj vzdělávací systém. Chtěl vychovat gentlemana, tedy člověka, který umí moudře spravov 0 at své věci. Vyzdvihoval praktičnost a užitečnost, vedle toho neuznával potřebnost hlubokého vědění a estetické výchovy. Přitom předpokládal, že výchova zmůže velmi mnoho, neboť všechny principy chování mohou být získány, když dětská duše je tabula rasa, čistá jako nepopsaný papír. Tady se neshodl se svým učitelem Descartesem, který viděl ideje jako vrozené a byl zastáncem etického apriorismu. Locke tak založil jako protiklad k racionalismu filozofické učení anglického empirismu, to jest představu, že veškeré lidské poznání pochází z vnější nebo vnitřní zkušenosti, zatímco žádné vrozené představy (ideje) neexistují.

Logo

Už r. 1669 tehdy 37letý tajemník lorda Ashleye John Locke vytvořil skutečný předobraz všech pozdějších ústav, dokument o 81 článku, který by postačil pro velmi lidnaté království, i když měl platit pouze pro Karolínu, pramálo obydlenou kolonii v Novém světě. Základní zřízení optimisticky vycházela z předpokladu, že lidé jako svobodné bytosti, v přirozeném stavu nadané rozumem a respektující zákony morálky, mohou s panovníkem uzavřít smlouvu, jež je jakousi gentlemanskou dohodou. Odtud vychází duch amerického Prohlášení nezávislosti, Rousseauova Společenská smlouva nebo francouzské revoluční Prohlášení práv člověka a občana. Také britský ústa 29vní systém je založen na jeho myšlenkách. Racionalistický duch osvíceného 18. století vděčil za svůj vznik z obrovské části právě filozofickým esejům a pojednáním Johna Locka.

On sám měl se svými názory dost problémů. Se Stuartovci na trůně příliš nevycházel a nějakou dobu pobýval v exilu v Paříži a pak v Nizozemí. Tady se dočkal Slavné revoluce, pro jejíž potřeby a zdůvodnění napsal Dvě pojednání o vládě, v nichž se pokusil odůvodnit konstituční formu vlády. Panovník je při ní povinen respektovat právo lidí na svobodu a ochranu. Zákony musí nejen vyhlašovat, ale i sám dodržovat. Jinak lid může "smlouvu" s ním vypovědět a tedy panovníka svrhnout. Takže se nebojte, tohle bylo řečeno už před více než 300 lety. Hezký den!

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.