Drogová scéna na jižní Moravě se mění

Problémy s drogami se v Jihomoravském kraji podle odhadů krajské hygienické stanice týkají asi dvou procent obyvatelstva. Rozložení ale není rovnoměrné. Nejvíce jich je soustředěno v Brně a tam pak je zhruba jedno procento těch, kteří jsou problémoví. Největší skupinu mezi nimi tvoří mladí mezi pětadvaceti až devětadvaceti lety, poměr mužů a žen je zhruba 2:1. Padesát procent uživatelů drog má pouze základní nebo nedokončené základní vzdělání a podíl nekvalifikovaných osob v této skupině neustále roste. Spolu s tím, že roste počet uživatelů heroinu, který se před pár lety vyskytoval minimálně, přinesou změny další problémy, které se nebudou týkat jen drogově závislých.

"To s sebou nese riziko šíření HIV, protože heroinový uživatel musí vlastně užít tu drogu několikrát za den, kdežto pervitinový uživatel jednou za dva, za tři dny, což znamená, že samozřejmě se zvyšuje zase nárok na služby, například na injekční materiál a u heroinu se samozřejmě zvyšuje riziko předávkování, což u pervitinu není takový problém," vysvětluje Jindřich Vobořil, ředitel občanského sdružení Podané ruce, které je největší organizací zaměřenou na problematiku pomoci drogově závislým.

Užívání heroinu pak s sebou také s největší pravděpodobností přinese nárůst kriminality, protože finanční potřeby těchto závislých jsou vyšší. Padesát procent těchto uživatelů drog je nezaměstnaných, říká statistika krajské hygienické stanice. Prostředky si tedy obstarávají hlavně nezákonnou činností. Každý jednotlivec, kterého se od této dráhy podaří odvést, je tedy přínosem. Dobrou zprávou proto je, že Jihomoravský kraj i město Brno služby pomoci drogově závislým podporují.

"Krajský úřad se k tomu postavil velmi dobře. A taky si myslím, že Jihomoravský kraj je taková světlá výjimka. Prostě se s námi dohodl, že uděláme takzvanou minimální síť, a udělal se dokument, který říká: Toto jsou klíčové služby, které tu musí být. A kraj v určitém procentu bude garantovat financování této sítě a dělá to. Vlastně vygenerovali osm a půl milionu korun na drogovou problematiku. Město před léty udělalo něco podobnýho, ale trošku nás trápí to, že se to nemění už osm let," dodává Vobořil.

Více peněz a více služeb by situaci samozřejmě mohlo jen pomoci. Úředníci ale mají jen omezené možnosti, limitované financemi. Například Magistrát města Brna má proto více variant, jak a které organizace věnující se této problematice podpořit, v závislosti právě na rozpočtu. Protidrogová koordinátorka Dimitrovka Štandlová také zdůrazňuje, že lze čerpat i z jiných zdrojů, včetně evropských. Věří proto, že město změny a nové potřeby zvládne: "Já si myslím, že město Brno je připravené na tuto situaci. A předpokládám, že kapacita bude navýšena. Filozofie protidrogové politiky města Brna je předcházet problémům s užíváním návykových látek."

O tom, že Brno situaci mapuje a hledá cesty řešení, svědčí i projekt pomoci drogově závislým Romům, u kterých se právě rozbíhá školení pracovníků. Tato komunita totiž v rámci drogové scény vykazuje jistá specifika a hlavně prudký nárůst závislých. Investice města Brna do drogové problematiky, se ročně pohybuje kolem čtyři milionů korun. I ty jsou pravidelně předmětem debaty, zda se vyplatí. Zastupitelé a také mnozí občané často dávají najevo velké pochybnosti o úspěšnosti protidrogových programů a peníze by raději investovali jinak. Naštěstí existují příklady, které dokládají, že boj o znovunavrácení drogově závislých do běžného života není marný.