Naše země je záhadám zaslíbená, říká spisovatel a cestovatel Arnošt Vašíček
Pozvání do Apetýtu přijal záhadolog, cestovatel a spisovatel Arnošt Vašíček, kterému vychází kniha Záhady na dosah ruky. Kde na Moravě najdete hrob templářského velmistra?
„V největším ohrožení jsem byl tehdy, když jsem se nebál. Člověk netuší, že mu něco hrozí a jde tomu nebezpečí vstříc. Strach považuji za přirozený,“ odpovídá Vašíček na dotaz, zda má i záhadolog někdy strach.
Vašíček procestoval celou republiku, aby místa, která zmiňuje ve své nové knize, zmapoval a nafotil. „Jsem přesvědčený, že naše země je záhadám zaslíbená. Skoro v každém dějinném období se našla nějaká záhada, něco nevysvětlitelného – archeologické nálezy, malby na stěnách a podobně.“
V Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem můžete aktuálně navštívit výstavu, která nese název Fantastické záhady Arnošta Vašíčka a potrvá do 22. října 2021.
„Není kouře bez ohníčku,“ tvrdí záhadolog o verzích tajemných událostí, jejichž příběhy se předávají po generace. Autor knihy Záhady na dosah ruky v ní představuje i příběh šamana z Brna. Jeho ostatky nalezli archeologové v centru jihomoravské metropole, byl pohřben v ojedinělém hrobu, kde měl kosti mamuta a další předměty – například zlomenou paličku, kterou mohl hrát na šamanský buben. „Šaman se dokáže odpoutat od svého těla a putuje,“ připomíná legendu Vašíček.
Nedávno za jeho účasti probíhal geologický průzkum u Kaple Matky Boží na Veveří, který ukázal možnost podzemního prostoru, kde zatím není jasné, zda je to přírodní úkaz nebo uměle udělaná skrýš templářského pokladu.
Co znamenal přízrak bílé ruky z Šenova? Jaká je nová hypotéza o Býčí skále? Jak je propojena s jeskyní ve Francii? Co říká keltská legenda o věčném vepři? Dozvíte se v záznamu Apetýtu s Jarkou Vykoupilovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.