Do boje proti bourání. V Brně vzniká spolek na ochranu památek a kulturního dědictví města

Uskupení odborníků vzniká v době, kdy se v Brně podle památkářů rozjela lavina ničení umělecky hodnotných domů, které kvůli dávné chybě přišly o památkovou ochranu. Před rokem 1989 totiž při zápisech tehdejší úředníci udělali chybu, kvůli které teď soudy prohlášení za památky ruší.

Nový spolek zakládá zatím asi třicítka lidí. Archeologové, restaurátoři nebo etnologové i historici umění a památkáři. Často pracovníci institucí jako je Muzeum města Brna nebo přímo Národní památkový ústav. Ze známých jmen v odborných kruzích jde třeba o Jindřicha Chatrného a Dagmar Černouškovou, nebo někdejšího dlouholetého ředitele Muzea umění Olomouc Pavla Zatloukala. Spolek podporuje taky znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda i spisovatelka Kateřina Tučková.

Čeho chtějí členové spolku dosáhnout?

V první řadě je to určitě ochrana asi 1 400 památek na jihu Moravy, především v Brně, které kvůli dávné administrativní chybě přišly o památkovou péči. Nedávno tento stav potvrdil Nejvyšší správní soud a od té doby soukromí majitelé nechali přestavět nebo rovnou zbořit řadu domů, které ještě loni chráněné byly, ale teď už nejsou.

„Do těchto poměrně fatálních stavů chceme vstupovat například i tím, aby se lidem smysl památkové ochrany dobře vysvětloval, protože kolem toho panují různé dezinformace a fámy. A vůbec popularizovat a edukovat veřejnost,“ dodává jeden ze zakladatelů spolku Michal Doležel, který je etnolog i nadšenec do historie a architektury Brna. Zároveň taky politik a zastupitel Jihomoravského kraje za TOP 09. Sám ale říká, že spolek má být apolitický a své působení v krajském zastupitelstvu s tím nespojuje.

Může spolek zabránit bourání historických domů?

Jeho členové tomu věří. Brněnský spolek, který ještě nemá oficiální jméno, se inspiroval třeba dlouho fungujícím Klubem za starou Prahu nebo spolkem Za krásnou Olomouc. Chtějí být vidět, slyšet, být partnery v diskuzích o podobě města, ale taky díky svým kontaktům a informacím vstupovat do stavebních řízení a zastupovat v nich názor odborné veřejnosti. To se dá přirovnat k tomu, jako se třeba ekologické spolky zapojují do řízení na povolování dopravních staveb.

Čtěte také

Brněnské čtvrti se neshodnou na nových památkových zónách ve městě. Proces může trvat i roky

„Aby tam nechybělo stanovisko odborné veřejnosti. Vždycky má ta demolice domu nějaký třeba ekonomický důvod, který je pochopitelný, ale potom je tady druhé hledisko té ochrany dědictví města, které to město samo o sobě dělá atraktivním,“ dodává vedoucí Oddělení dějin umění Muzea města Brna Robert Janás.

O ochraně takzvaných pozdně a tedy chybně zapsaných památek, se v Brně vedou diskuze posledních asi 6 let. Minulé dva roky památkáři úzce vyjednávali se zásupci Brna, jak stovky domů plošně a co nejrychleji ochránit. Vyšel z toho návrh památkové zóny přesahující současnou městskou památkovou rezervaci. Brno a jeho městské části ale nakonec s výslednou podobou nesouhlasilo, politici si tak vzali další týdny na projednání kompromisního návrhu. Ministerstvo kultury teď čeká na další postup vedení města, zatímco jak úředníci z ministerstva, tak památkáři upozorňují, že veškeré další odklady jen povedou k tomu, že z brněnských ulic budou historické budovy dál mizet.