Co tí naší dělajó
Folklorní dění na Brněnsku je bohaté a pestré – představí se některé z kolektivů, brněnské lidové písně a události. Účinkuje Šternovjan z Újezdu u Brna, Brněnští gajdoši, CM Líšňáci, NS Líšňáček, NS Stará Líšeň a další.
Mezi kolektivy působící na Brněnsku patří Šternovjan z Újezdu u Brna – cimbálová muzika a tanečníci fungují teprve od roku 2015, rok nato vznikl i soubor pro děti. A je to jen chvilka, co se tu nosí i znovuzrozený újezdský kroj. Kromě běžného doprovázení slavností, vystoupení či svateb organizují místní folklorní nadšenci ranní krojované kosení, spolu s újezdskými divadelníky oživili tradici ostatků neboli masopustu.
Brněnské hody
Zvláštním fenoménem jsou na Brněnsku hody. Hody, jako velkolepá slavnost barev, krojů, písní a tanců, stihla leckde vymizet, ale také se obrodit. Příklad hovořící za vše – jen v městě Brně se z dvaceti devíti městských částí hody nekonají pouze ve čtyřech.
Lidová tradice je dodnes velmi živá v Brně-Líšni. Konají se tu hody se stavěním máje, ostatky, líšenští se v nádherných krojích prezentují také na přehlídce Brněnsko tančí a zpívá.
K událostem tu patří i pouť a Národopisná slavnost Františka Svobody, která pár posledních let nese v názvu ještě jméno Josefa Trávníčka. Tento líšeňský rodák, patriot a vedoucí místního národopisného souboru Líšňáci, se aktivně podílel na folklorním dění. Od pamětníků a osobností zaznamenal pohádky, pověsti, říkadla, písně, lidová vyprávění, vydal také publikaci o líšeňském kroji. Zemřel předčasně v roce 2014 ve věku 44 let.
V pořadu zazní pravá líšeňská „plkačka“ v podání dříve narozených líšeňských folklorních nadšenců – tedy Národopisného souboru Stará Líšeň. Pořad připravila Anežka Heinzlová, která pochází z brněnské čtvrti Husovice – i odtud zazní ukázky. Jedna v podání Cimbálové muziky Šternovjan, druhá je z autorčina rodinného archivu.
Související
-
Povidala baba babě z té brněnské strany aneb folklor na Brněnsku
Snadno by se dalo říct, že ve městě žádný folklor není, že tu byla jen panská kultura, nebo že dávné lidové projevy zcela pohřbil nástup průmyslu. Ne tak v Brně.
-
Za hudbou Podhorácka, Horácka a Malé Hané
Putujte svými slechy spolu na Podhorácko, Horácko a Malou Hanou. V pořadu Anežky Heinzlové zazní hudba z oblastí Drahanské a Českomoravské vrchoviny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
