Povidala baba babě z té brněnské strany aneb folklor na Brněnsku
Snadno by se dalo říct, že ve městě žádný folklor není, že tu byla jen panská kultura, nebo že dávné lidové projevy zcela pohřbil nástup průmyslu. Ne tak v Brně.
Brněnsko není co do posbíraných lidových písní žádnou popelkou. Hojná část etnografických sběrů je dokonce i z první půle 20. století. V současnosti je na Brněnsku stále větší zájem o obnovování krojů, písní, ostatkových zvyků a především hodů.
Poznejte tvář brněnského folkloru – tedy lidového projevu z oblasti dnešního města Brna, brněnského předměstí a okolních obcí. Účinkuje CM Kyničan z Moravských Knínic, NS Líšňáček a CM Líšňáci, CM ZUŠ Smetanova a další.
Související
-
Po více než 50 letech mají v Rosicích u Brna hody, obnovila je skupina středoškoláků
Přes padesát let trvalo čekání na hody v Rosicích u Brna. Tradici se teď snaží obnovit tamní středoškoláci.
-
„Nás, co v tom chodíme, je už jen hrstka.“ Tradiční lidové kroje jako mizející fenomén
Nejstarší národopisný festival v České republice – kyjovský Slovácký rok – sice bude až v srpnu, na vlnách Českého rozhlasu Brno ale už odstartoval stejnojmenný cyklus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
