Brněnští vědci hledají způsoby, jak zachránit mokřady. Pomůže jim s tím evropská dotace
Přes pět set hektarů mokřadů na jihu Moravy pomůže obnovit osmdesátimilionová evropská dotace, kterou získali vědci z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V rámci projektu LIFE in Salt Marshes nejprve podrobně zmapují stav a následně se zaměří na obnovu vybraných mokřadů. Jejich role v přírodě je totiž velmi významná. Dokáží zmírnit následky změny klimatu a podpořit biodiverzitu.
Cesta to ovšem nebude jednoduchá. Na vytipovaných lokalitách se budou muset nejprve vypořádat s invazivními rostlinami, které se tam rozmnožily a vypudily původní druhy.
„V první řadě se zaměřujeme na tradiční způsoby obhospodařování. To je kosení a pastva. Kromě těchto postupů, které se ale už moc nedělají, využijeme i různé inovativní metody. Například kolegové se zaměřují na výzkum poloparizitických druhů rostlin, které mají velký potenciál se napojit svými kořeny na kořeny nežádoucích druhů, a tím je zlikvidovat,“ vysvětluje vedoucí pracoviště ENVIROP Marie Kotasová Adámková.
Jaká je spolupráce s obcemi a dalšími vlastníky pozemků, na jejichž půdě mokřady leží? Je ubývání mokřadů problémem jen České republiky, nebo jej řeší i další evropské státy? Odpovědi nabízí rozhovor s Marií Kotasovou Adámkovou v pořadu Den na Moravě.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
