Brněnské stopy architekta Marka Štěpána: za duhovým kostelem na Lesnou nebo do robotické kavárny v UMPRUM
Marek Jan Štěpán je respektovaný a oceňovaný architekt, který zároveň učí nastupující generaci architektů na Fakultě architektury Vysokého učení technického. V jeho realizacích dominují sakrální stavby, v portfoliu Ateliéru Štěpán ale najdete i domky ze dřeva.
Magazín Azure zařadil kostel v Sazovicích do žebříčku 10 nejlepších staveb roku 2017.
„Se současnou krizí se sháněním bydlení pro nejmladší generaci ta svoboda opět vybublává na povrch. Koncept freedomků je jedna z možností, jak si pořídit hotové bydlení, když mám místo, kam ho posadit. Původní koncept bylo bydlení bez složenek, nezávisle na energiích, což jde, ale je to strašně drahé, že to nikdo nechce.“
Domek se vyznačuje tím, že celý ze dřeva. „Dokonce jednou se počítalo, kolik tam toho dřeva v různých podobách je (v trámech nebo v dřevovláknitých deskách). Došli jsme k číslu 94,5 %,“ vypočítává architekt.
Jeho tvorba se vyznačuje užíváním kruhových či oválných prvků. „Pro kruhy mám slabost, musím je mít všude,“ přiznává architekt. „Odjakživa je brán jako nejdokonalejší tvar a božský symbol.“
Kam za realizacemi Ateliéru Štěpán?
- kostel sv. Václava v Sazovicích
- kostel blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné
- kaple sv. Ducha ve Starém Zubří
- robotická kavárna (a Mrak) v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně
Kterého ocenění si nejvíce váží? Jaké stavby sám obdivuje? A co chystá se studenty architektury v Lelekovicích? Poslechněte si v záznamu pořadu Apetýt.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
