Kříž jako symbol křesťanské víry je v sakrální architektuře inflační, myslí si architekt Marek Jan Štěpán
Moravská sakrální architektura díky němu vévodí té světové. „Současná doba krásou v architektuře opovrhuje,“ myslí si architekt Marek Jan Štěpán.
K jeho realizacím patří například kostel svatého Ducha v Ostravě, kostel blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné nebo kostel svatého Václava v Sazovicích na Zlínsku. Poslední dvě uvedené realizace zařadil mezi nejkrásnější stavby prestižní kanadský architektonický magazín Azure. Nově stojí za návrhem interaktivního Mraku na nádvoří Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. „K mraku mě inspirovaly obrazy Josefa Šímy. Můžete si tam ale představit cokoliv,“ dodává.
„Současnou světovou sakrální architekturou hýbe nový pohled na světlo a také oproštění se od vizuálního balastu. Když jdu do kostela, nechci vidět spoustu umění. Chci hledat vztah k Bohu a nepotřebuju k tomu přemíru obrazů a soch,“ říká Marek Jan Štěpán, podle kterého by soudobý nebo budoucí sakrální prostor měl být spíše poeticky minimalistický a jít opravdu k jádru věci. Souvisí to podle něj i se symboly, které se v sakrální tvorbě využívají.
Tím nejznámějším symbolem křesťanské víry je kříž. „Když si ale člověk projde využívané kostely, tak tam najde desítky křížů. A právě tím velkým množstvím významová stránka kříže klesá. I když jakýmsi logem křesťanské víry samozřejmě dál zůstává,“ doplňuje architekt. Osobně dává přednost jiným symbolům, například Vzkříšení, což je podle něj zásadní zpráva křesťanství, tedy to, že Ježíš vstal z mrtvých.
Ve svých projektech jde cestou nových pohledů. Jak se mu je daří prosazovat právě u sakrálních staveb, u nichž je zadavatelem katolická církev? Jak světovou architekturu ovlivnila současná digitální doba? A co pro něj znamená odezva na jeho stavby ze světa? I na to se Marka Štěpána ptala Karolina Antlová. Poslechněte si rozhovor!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
