Bioinženýři z Vysokého učení technického dokážou vytisknout živé části tkání nebo cév

8. listopad 2021

Vytvořit část tkáně nebo cévy můžou nově bioinženýři z Vysokého učení technického na speciální 3D tiskárně. Ta pracuje s takzvaným bioinkoustem, který obsahuje živé buňky a dokáže tak vymodelovat jakoukoliv lidskou tkáň nebo orgán. Brněnští vědci se soustředí především na regenerativní medicínu a sledují vlastnosti buněk. Tkáně, které v laboratoři vytisknou, by pak mohly urychlovat hojení ran.

Výzkumnice Inna Zumberg nastavuje tiskárnu. Nejprve do tiskové hlavy nasadila injekční stříkačku se speciálním bioinkoiustem. „Prvním krokem bude vždycky kalibrace,“ popisuje. Dál nastavuje taky tlak a teplotu prostředí. Poté tiskárna nanáší kolečko asi o průměru centimetru. „Tloušťka té bariéry bude kolem jednoho milimetru,“ dodává Zumberg.

Čtěte také

„Jedná se o techniku, která zajišťuje trojrozměrný tisk z biologického materiálu. Může to být želatina, kolagen, kostní tkáň. Biotiskárny mohou tisknout jak živou tkáň, tak různé cévy, kosti, srdeční tkáň nebo celé orgány,“ vysvětluje princip tisku vedoucí výzkumného týmu Vratislav Čmiel. V laboratoři na Vysokém učení technickém se bioinženýři zaměřují především na regenerativní medicínu a buněčné inženýrství.

„V našem případě provádíme kultivace buněk. Buňky pěstujeme, monitorujeme. Zabýváme se tiskem tkáňových úseků, kde využíváme kombinovaný tisk s využitím živých buněk a tkáně. Může jít o léčivý kus tkáně, který lze implantovat na nějaké vnější poškození, nebo můžeme doplnit běžné implantáty o pomocnou vrstvu, která pomůže v případě regenerace,“ doplňuje Čmiel.

Rozšíření výzkumu

Nejen při zkoumání vlastností buněk může speciální biotiskárna vědcům pomoct. Díky ní mohli taky rozšířit zaměření výzkumu. Kromě tkání teď tisknou třeba i cévy. „Do současné doby jsme byli odkázáni na běžně dostupné prvky, plastové prvky – ať už to jsou misky, různé membránové systémy. Biotiskárna nám umožní vytisknout si téměř jakýkoli tvar, jakékoli komponenty. Nabízí rozšířit náš výzkum o různé další aplikace. Příkladem může být umělá céva, když bychom mohli biotiskárnu využít k tisku základního konstruktu, který pak můžeme osadit buňkami a můžeme ho taky napojit na průtokový systém a tím zajistíme simulaci reálného fyziologického objektu,“ říká Vratislav Čmiel.

Brněnští vědci chtějí biotisk využívat především pro výzkum, jinde ve světě ale podobné biotiskárny dokážou vytvořit třeba i části orgánů.

Spustit audio

Související