Bioinženýři z Vysokého učení technického dokážou vytisknout živé části tkání nebo cév
Vytvořit část tkáně nebo cévy můžou nově bioinženýři z Vysokého učení technického na speciální 3D tiskárně. Ta pracuje s takzvaným bioinkoustem, který obsahuje živé buňky a dokáže tak vymodelovat jakoukoliv lidskou tkáň nebo orgán. Brněnští vědci se soustředí především na regenerativní medicínu a sledují vlastnosti buněk. Tkáně, které v laboratoři vytisknou, by pak mohly urychlovat hojení ran.
Výzkumnice Inna Zumberg nastavuje tiskárnu. Nejprve do tiskové hlavy nasadila injekční stříkačku se speciálním bioinkoiustem. „Prvním krokem bude vždycky kalibrace,“ popisuje. Dál nastavuje taky tlak a teplotu prostředí. Poté tiskárna nanáší kolečko asi o průměru centimetru. „Tloušťka té bariéry bude kolem jednoho milimetru,“ dodává Zumberg.
Čtěte také
„Jedná se o techniku, která zajišťuje trojrozměrný tisk z biologického materiálu. Může to být želatina, kolagen, kostní tkáň. Biotiskárny mohou tisknout jak živou tkáň, tak různé cévy, kosti, srdeční tkáň nebo celé orgány,“ vysvětluje princip tisku vedoucí výzkumného týmu Vratislav Čmiel. V laboratoři na Vysokém učení technickém se bioinženýři zaměřují především na regenerativní medicínu a buněčné inženýrství.
„V našem případě provádíme kultivace buněk. Buňky pěstujeme, monitorujeme. Zabýváme se tiskem tkáňových úseků, kde využíváme kombinovaný tisk s využitím živých buněk a tkáně. Může jít o léčivý kus tkáně, který lze implantovat na nějaké vnější poškození, nebo můžeme doplnit běžné implantáty o pomocnou vrstvu, která pomůže v případě regenerace,“ doplňuje Čmiel.
Rozšíření výzkumu
Nejen při zkoumání vlastností buněk může speciální biotiskárna vědcům pomoct. Díky ní mohli taky rozšířit zaměření výzkumu. Kromě tkání teď tisknou třeba i cévy. „Do současné doby jsme byli odkázáni na běžně dostupné prvky, plastové prvky – ať už to jsou misky, různé membránové systémy. Biotiskárna nám umožní vytisknout si téměř jakýkoli tvar, jakékoli komponenty. Nabízí rozšířit náš výzkum o různé další aplikace. Příkladem může být umělá céva, když bychom mohli biotiskárnu využít k tisku základního konstruktu, který pak můžeme osadit buňkami a můžeme ho taky napojit na průtokový systém a tím zajistíme simulaci reálného fyziologického objektu,“ říká Vratislav Čmiel.
Brněnští vědci chtějí biotisk využívat především pro výzkum, jinde ve světě ale podobné biotiskárny dokážou vytvořit třeba i části orgánů.
Související
-
Virtuální realita jako forma psychoterapie. Na Vysokém učení technickém vyvíjí speciální program
Léčbu sociální fóbie nebo posttraumatické stresové poruchy by pacientům mohla ulehčit virtuální realita. Program pro terapeuty vyvíjí na Vysokém učení technickém v Brně.
-
Vědci z Masarykovy univerzity se ve výzkumu snaží předejít nebezpečným pádům seniorů
Předejít nebezpečným pádům seniorů se ve svém výzkumu snaží vědci z Brna. Odborníci vyvíjí speciální sadu fyzických testů, které by měly riziko pádu zavčas odhalit.
-
Kde je světlo, tam je i bezpečno? Nemusí to tak být, myslí si vědec, který nechal zhasnout Brno
Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně vede Petr Baxant projekt, který se zabývá mapováním světelného smogu.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Raketa Orešnik je pro Putina nástroj propagandy. Rusko nemá kapacity na sériovou výrobu, říká Macko
-
ONLINE: Území v Kurské oblasti obsazené Ukrajinou se zmenšilo. Rusové zde nasadili 59 000 vojáků
-
Za letošní vlny veder může opravdu klimatická krize. Bez fosilních paliv by k nim nemohlo dojít
-
Kinosál bez povolení a nepřiměřený plat. Dcera kapitána Toma zneužila peníze z jeho nadace