Autoškola. Absurdní komedie z Brna o závěrečné jízdě, která se vymkla kontrole
Osmnáctiletého žáka oboru automechanik Romana Vánočku čeká poslední pokus v autoškole. Pokud ani tentokrát nezvládne praktickou zkoušku z řízení, může se rozloučit s řidičským průkazem – a možná i se střední školou, protože co by to bylo za automechanika bez řidičáku?
A co na to řekne jeho otec – řidič z povolání? Roman se hroutí. A co teprve, když zjistí, že jeho řidičskou způsobilost bude hodnotit komisař Milan, obávaný perfekcionista a podivín, který se den před zkouškou dozvěděl nečekané novinky, jež mu obrátily život vzhůru nohama. Když Roman usedne za volant, netuší, že jeho poslední pokus chápe Milan v až příliš doslovném slova smyslu…
Původní rozhlasovou hru Autoškola napsal Josef Nosál, student 1. ročníku navazujícího magisterského studia v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU, původně jako seminární práci v předmětu Tvorba rozhlasové hry. Autor na ní pracoval pod vedením pedagožky a dramaturgyně Evy Schulzové. Hru by bylo možné označit jako absurdní komedii, generační výpověď či road story o jedné závěrečné jízdě v autoškole, která se zcela vymkla kontrole. Auto s Romanem, instruktorem Milanem a další uchazečkou o řidičské oprávnění se řítí ulicemi Brna a do dialogů a situací proniká atmosféra tohoto svérázného moravského města a jeho specifický humor.
Josef Nosál je autorem dalších úspěšných textů, například jeho monodrama Musí to být zvítězilo v soutěži Havlovské aktovky 2021/2022, pořádané Divadelní fakultou JAMU ve spolupráci s The Václav Havel Library Foundation v New Yorku; divadelní hra Vysavač obsadila v ročníku 2023/2024 3. místo. Český rozhlas Brno odvysílal jeho rozhlasový dokument o CrossFitu (2023). Autoškola je jeho rozhlasovým dramatickým debutem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.



