Aut v centru podle Brna ubylo. Řidiči zaplatili miliony na pokutách, opravy ulic budou mnohem dražší

Rozdané pokuty za miliony korun, ale zároveň úbytek projíždějících aut. Tak by se dala zjednodušeně shrnout situace v historickém centru Brna. Dnes je to rok od zpřísnění vjezdů do městské památkové rezervace. Historické centrum je rok rozdělené na sedm oddělených zón. Aut podle magistrátu i městské policie ubylo.

Loni radnice oznamovala, že pěší zónou přes náměstí Svobody projede denně 1500 aut. Tentokrát magistrát tuto statistiku nezveřejnil. „Kvůli velmi proměnlivé dopravě v důsledku pandemie covidu jsou čísla nicneříkající,“ tlumočí stanovisko odboru dopravy mluvčí Brna Filip Poňuchálek. Pomoct si ale můžeme jinými statistikami.

Zásobovače probudily pokuty

V létě 2020 mohlo do centra vjet 13 tisíc aut. Teď jich je 11 tisíc. Z toho 6 tisíc může vjet do pěší zóny. Dva tisíce aut náleží zásobování, stejný počet patří rezidentům a abonentům. Taxíků je 500. Zbytek patří rozvozovým a technickým službám. Právě zásobovacích aut ale mírně přibylo. Někteří řidiči si až po třech letech od spuštění systému rezidentního parkování v Brně všimli, že musí mít oprávnění k vjezdu ve vybrané časy. „Počet těchto oprávnění vzrostl, když začaly docházet pokuty. Zásobování se nejspíš teprve v této chvíli dozvědělo, že se změnil systém a povolení potřebují i v zásobovací hodiny,“ vysvětluje Poňuchálek.

Čtěte také

Pokuty řidičům chodí z kamer, které jsou nainstalované do vjezdů do sedmi oddělených oblastí v centru města. Tyto kamery začaly po sérii problémů fungovat teprve letos v březnu. „V současnosti evidujeme asi 15 tisíc oznámení, přibližně půlka pokut je uhrazená, je to asi 5 milionů korun. Celkem udělujeme asi pět tisíc pokut měsíčně,“ vyčíslil radní Petr Kratochvíl z ODS. Připouští, že prodleva mezi spácháním přestupku a odesláním pokuty je delší, například se ještě nevyřizují pokuty za srpen. Magistrát proto podle něj řeší, jak proces co nejvíc zautomatizovat.

Rozdávání pokut ale podle radnice efekt mělo. Buď si řidiči koupili oprávnění, anebo do centra přestali jezdit.

V pěší zóně až 46 km/h

Jedním prohřeškem řidičů jsou vjezdy aut, druhým pak jejich parkování. To kontrolují strážníci, kteří do spuštění kamer museli stát u vjezdů a do evidence vozidel se pomocí tabletů přihlašovat ručně. „Intenzita dopravy ve městě klesla i v souvislosti s pandemickými opatřeními. Navzdory tomu se strážníci každý měsíc zabývají jen v pěší zóně zhruba stovkou přestupků souvisejících se špatným parkováním. V celém historickém jádru je to pak asi sedm set měsíčně. Přesto přestupků spojených s nesprávným parkováním v pěší zóně ubylo, a to přibližně o dvě třetiny ve srovnání s loňským rokem,“ čte z policejních statistik mluvčí Městské policie Brno Jakub Ghanem.

Víc než polovinu přestupků řeší strážníci pokutou, zhruba u třetiny případů nasazují autům botičku. Domluvu volí jen mimořádně, takže se dá říct, že na koho policie přijde, ten pokutu dostane. Strážníci podle Ghanema taky nedávno začali kontrolovat rychlost aut v pěší zóně. „Už pouhým pohledem bylo v některých situacích evidentní, že řidiči nedodrželi předepsanou dvacítku. V červenci byla nejvyšší naměřená rychlost 46 kilometrů v hodině, tedy o 26 víc, než je limit. Takovéto prohřešky jsou ale naštěstí ojedinělé,“ dodává mluvčí.

Hnutí chce auta v Brně omezit

Přestože aut v centru podle zmíněných institucí ubylo, magistrát ještě dílčí regulace chystá. A volá po nich i část veřejnosti. Po frustraci způsobenou vjezdy aut do pěší zóny nebo některými i smrtelnými nehodami, kdy auto srazilo chodce, se v Brně zformovalo nové hnutí s názvem Musíme omezit auta v Brně.

„Brno je skanzenem automobilové dopravy a naše hnutí má za cíl sem přinést normální opatření z jiných nejen evropských, ale i českých měst na omezování automobilové dopravy. Je tu přebujelá motorová doprava a každý rok se tu registruje šest až osm tisíc nových aut. Je nutné tu snížit rychlost aut na 30 kilometrů v hodině, pak bude doslova umírat méně lidí. A v pěší zóně je nutné ještě víc omezit vjezd aut. Je tam rozbombardovaná dlažba a řidiči těžkých aut na ty drahé opravy nepřispívají, to je potřeba zavést,“ říká Michal Šindelář, který za vznikem tohoto hnutí stojí.

Čtěte také

Právě zpoplatnění vjezdů do historického centra pro těžká nákladní auta chtěl magistrát zavést od začátku tohoto září. „Už jsme si odladili celou metodiku a systém zpoplatnění po dohodě s městskou částí Brno-střed. Teď to posuzuje právní oddělení. Věříme, že se s těmi legislativními nástrahami, které tam vždycky jsou, vypořádají a naším cílem je to během podzimu letošního roku spustit,“ říká radní Kratochvíl.

Povinnost by se měla týkat všech aut nad 3,5 tuny. Pro ty by roční oprávnění stálo 36 tisíc korun. Auta nad 7,5 tuny by měla poplatek ještě dražší. Otázkou je, koho všeho by se zpoplatnění týkalo (třeba zda i popelářů nebo technických služeb) a zda by zavedení poplatku nevedlo k tomu, že firmy budou do centra jezdit více auty, ovšem lehčími.

Účet za opravy poničené dlažby: zatím 18 milionů

I tyto poplatky by nicméně měly přispět na opravu poničené dlažby v historickém centru nebo na rozvoj dopravní infrastruktury ve městě. Třeba na rozšiřování modrých zón Brno využívá peníze z pokut za neoprávněné vjezdy. Rekonstrukce chodníků a ulic v městské památkové rezervaci je ale mnohem dražší. Jen za loňský a letošní rok stály přes 18 milionů korun. „Souvislejší a lokální údržba byla provedena na ulicích Zámečnická, Mozartova, Kozí, Česká, Masarykova, Joštova, Moravské náměstí a náměstí Svobody. Nejednalo se o rekonstrukce, ale opravy v nezbytném rozsahu,“ vyjmenovává mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.

Čtěte také

Na příští rok je předběžně v plánu i rekonstrukce Masarykovy ulice, po které jezdí tramvaje. Jen na úsek od Josefské po náměstí Svobody má padnout asi 20 milionů korun. „Hrubým finančním odhadem při provádění celoplošných oprav či rekonstrukcí komunikací v městské památkové rezervaci odhadujeme náklady na komunikační stavby na víc než 200 milionů korun,“ dodává Navrátilová.

Kromě regulace vjezdů těžkých aut magistrát řeší ještě povolení vjezdů pro auta kurýrů s hotovým jídlem. Ti do pěší zóny nesmí, nejvýš na koloběžce nebo kole, případně pěšky. Do okolních oblastí ale ano. Kvůli pandemii covidu radnice povolila rozvozovým službám vjezd do více oblastí, třeba na Jakubské náměstí nebo Zelný trh, kam původně kurýři nesměli. Město plánuje celý systém zrevidovat na základě zkušeností z posledního roku.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související