V pěší zóně v centru Brna ubylo aut. Kurýři s jídlem přesedlali na kola

Jádro města je totiž rozdělené na sedm oblastí s oddělenými vjezdy. Kurýři s jídlem můžou s auty jezdit jen do některých z nich a parkovat v okrajových ulicích po obvodu pěší zóny. Vyznačených tam mají zhruba 60 parkovacích míst pro krátkodobé zastavení. Rozvozovým službám to komplikuje práci.

Úbytek aut v brněnské pěší zóně je patrný|foto:Tomáš Kremr,Český rozhlas

Objednat si pizzu s dovozem autem na náměstí Svobody už není možné. Kurýr do pěší zóny nemůže, jedině pěšky, na kole nebo na koloběžce. Některé restaurace proto při objednávce rovnou se zákazníkem domlouvají místo setkání. Lidé si tak za kurýrem někdy musí doběhnout. „Z náměstí Svobody to máte blíž na Veselou, Kobližná je docela dlouhá, kdybyste chtěl pizzu vyzvedávat na druhé straně,“ hlásí operátor jedné z brněnských restaurací.

Aut ubylo

Úbytek aut v pěší zóně je patrný. Zejména v době oběda, kdy není náměstí Svobody plné rozvozců. Řada kurýrů se adaptovala rychle. Jezdí na kole s barevnými krychlovými termoboxy na zádech. Někteří si v autech nebo na skútrech vozí skládací koloběžky, běžné i elektrické, na kterých si zkracují cestu do restaurací a k zákazníkům.

„Naše požadavky na město jsou konzistentní a říkáme, že bychom chtěli otevřít vjezd pro auta na Jakubské náměstí a na Zelný trh. Právě tam máme velké komplikace se vůbec dostat, obsluhovat lidi na čas a je tam ať už zhoršený zákaznický zážitek, nebo například zvýšené náklady na logistiku, které se postupem času nemusí ani vyplatit z operativního hlediska,“ namítá generální manažer společnosti Wolt pro Česko a Slovensko Jan Foret. V praxi to může znamenat, že by kurýři Woltu přestali z některých podniků kolem Zelného trhu a Masarykovy ulice vozit jídlo.

Přidejte kurýrům víc míst k parkování

Wolt taky žádá město, aby kurýrům přidalo místa pro krátkodobé zastavení. „Ta místa bývají obsazená řidiči, kteří tam parkují dlouhodobě a naši kurýři je nemůžou využít. Oblíbenost rozvozů navíc roste a my bychom potřebovali víc aut, která by mohla do centra jezdit,“ popisuje praxi Foret. Za pravdu mu dává i konkurenční služba. „Chtěli bychom jednat s odborem dopravy, zda by šlo zpřístupnit oblast Zelného trhu a Rašínovy ulice. Sice jsme posílili počty kurýrů třeba na kolech, ale v zimních měsících to nebude možné,“ podotýká oblastní manažer služby DámeJídlo Petr Polišenský.

Čtěte také

To je historické centrum Brna. Pěší zóna připomíná parkoviště či dálnici, řidiči si tudy krátí cestu

Magistrát ale ustupovat nechce. „Já tu jejich snahu chápu a vnímám, ale pokud jsme si řekli, že prioritou je utlumení dopravy, tak můj názor je v tuto chvíli neměnný,“ říká radní Brna Petr Kratochvíl z ODS. Debatu ohledně přidání krátkodobých parkovacích míst ale neodmítá a připouští, že si třeba městská policie na nový systém zvyká a bude častěji kontrolovat, aby na místech pro krátké zastavení neparkovali řidiči celý den.

Pokuty a zničená dlažba

Od září, po zavedení přísnějších pravidel, se totiž provoz v pěší zóně zklidnil, čehož si všímají kolemjdoucí a potvrzují to i statistiky magistrátu. Z původních patnácti set průjezdů denně jich je nyní až o půlku méně.

Povolení k vjezdu má z dřívějších asi 13 tisíc aut jen 8 tisíc. To ale neznamená, že takový počet aut se v centru Brna objeví najednou. Za porušení vjezdových pravidel začnou řidičům v nejbližších dnech chodit pokuty. Na dodržování regulí dohlíží doplněný kamerový systém, ze kterého magistrátní úředníci pročítají zjištěná data.

Radnice už dřív avizovala, že kalibrace kamer může trvat asi měsíc. Mnohem déle ale potrvá vrátit do původního stavu zničenou dlažbu, jejíž oprava po silné dvouleté zátěži mimořádného provozu v pěší zóně bude stát miliony korun.