Ze sportovního hlediska je lepší být mistr světa než vyhrát olympiádu, zamýšlí se Josef Machan

Základy ke sportovním úspěchům se rodily u Machana už v dětství. „Otec byl vášnivý myslivec, odmalička jsem s ním chodil do přírody. Občas mě nechal vystřelit a to mi docela šlo, v pěti letech už jsem měl vzduchovku. Rodiče mě ve všem podporovali a fandili. Když pak později jezdili za mnou na závody, tak mi vždycky říkali: ‚Tak už jsme tady, už můžeš začít střílet dobře‘,“ vzpomíná s úsměvem.

Čtěte také

Střelec Jiří Lipták: Před závodem jsou si všichni rovni. Můžete být ve skvělé kondici a nezadaří se

„Za úspěch ve své sportovní kariéře beru účast na dvou olympiádách, na jedné jsem byl jedenáctý až třináctý, na další třetí, tam jsem se rozstřeloval o druhé místo. Nejvíc si ale vážím toho, že jsme vyhráli mistry světa ve světovém rekordu družstev s Jindřichem Paroubkem a s Milošem Bednaříkem. Vyšlapávali jsme cestu, ta naše disciplína byla tenkrát ještě v plenkách. Řekl bych, že ze sportovního hlediska je mistrovství světa náročnější – stojí proti vám víc soupeřů, a ne všichni dobří střelci se dostanou na olympiádu,“ doplňuje.

V současné době se věnuje nejen práci trenéra, ale vlastní i střelecké praxi. „Sportovní střelba je o postřehu, dobrém zraku, orientaci v prostoru. To se dá cvičit, já se stále udržuji v kondici. Je důležité mít stále pružnost, střílíme na asfaltové terče – to se děje v rozmezí zlomků vteřiny. Všechno se musí sejít v jeden moment: připravenost svalů i tělesná koordinace.“

Co si myslí o poslání myslivosti v dnešní době? V čem vidí budoucnost sportu a jaký je trenér? Kde má uložené svoje medaile? Poslechněte si rozhovor!