Zdravé sebevědomí, kritické myšlení. Jak připravit děti na život, radí autorky knihy o soft skills
Jedna je odbornicí na pedagogiku z akademického a školního prostředí, druhá je mezinárodně certifikovaná koučka a specialistka na lidské zdroje. Výsledkem jejich přátelského a tvůrčího setkávání je kniha Připravte děti na život.
Helena Zitková připravuje na pardubické univerzitě budoucí pedagogy na jejich profesní dráhu. Když před čtyřmi lety připravovala seminář, setkala se s Hanou Vykoupilovou, která v té době pracovala pouze s dospělými – to se ale brzy mělo změnit.
Prvotním impulzem pro ni bylo, když její dvojčata nastoupila do školy. „Měla jsem pocit, že by vzdělávání v oblasti osobnostního rozvoje šlo ve škole dělat jinak, a troufám si říci i lépe,“ říká Vykoupilová. Obě ženy tedy začaly spolupracovat – nejdříve při vzdělávání dětí. A tato spolupráce následně vyústila v napsání knihy.
Čtěte také
Pro Helenu Zitkovou to ale nebyla knižní premiéra, v předchozích letech už vydala knihu o sociálních dovednostech, v rámci svého působení na univerzitě už měla publikačních zkušeností víc.
„Tím nejdůležitějším asi bylo, že ještě v době, kdy jsme neměly nic, jsme si začaly představovat, jak bude knížka na světě. Jak jsme seděly v kavárně, popíjely víno a snily o tom, že ji napíšeme… Jaký záměr máme, jaký dopad to vyvolá a jak přijdeme do knihkupectví a tam ji uvidíme v policích,“ popisuje Hana Vykoupilová.
Sám se pochválit
Podle autorek je užitečné vymanit se – především při výchově – z některých stereotypů, které nás naučila škola nebo rodiče v dětství. Jejich otisky nacházejí autorky všude kolem sebe: „Jsou to neustálé negace, které jsou vyjádřeny různými příkazy, zákazy – ať už sobě nebo svým blízkým. S kolegyní jsem vedla workshop na téma psychické odolnosti. Jedna z otázek, kterou jsem tam kladla, byla na jejich největší úspěch, to jsme pracovali s technikou ‚galerie zářivých okamžiků‘. Ale ani jeden z účastníků nebyl schopen se sám pochválit – jejich celkový názor byl, že pochvalu musí říkat někdo zvenku, ne my sami. Jde o vnitřní snížení sebedůvěry, kterou jako dítě každý z nás v sobě má.”
Knihu koncipovaly jako průvodce, který je určený nejen pro rodiče, ale i pro pedagogické pracovníky. Nabízí společné aktivity, cvičení a úkoly, které mají každodenní praktické využití a každý si je tak může vyzkoušet a zjistit, zda mu vyhovují.
Inspirace okolím
Autorky mají vhled do školství nejen prostřednictvím svých dětí, ale i přes posluchače na vysoké škole nebo své kolegy. „Sbíráme postupně informace, co všechno jim ve škole chybělo, co tam nedělali nebo neměli možnost dělat – a jak jim to následně v dospělosti chybí,“ popisuje Helena Zitková.
„Vznikají nové profese, o kterých my nemáme představu. Řada firem dnes nehledá lidi s odbornou kompetencí, ale schopností přijímat nové informace, kriticky myslet, uvažovat v kontextu,“ vysvětlují autorky, proč jsou v dnešní době důležité takzvané soft skills.
Jde jim nejen o zlepšení kompetencí pro děti i dospělé, ale jejich ambicí je i to, aby se postupně tyto dovednosti začlenily i do běžného základního vzdělávání. „Naším cílem je, aby sebevědomí, vnímání vlastního těla a mysli v nás od dětství zůstávalo a kultivovalo se. Abychom to někde nezakopali a nemuseli to v dospělosti zase znovu složitě objevovat.“
Co dalšího společně chystají? Jaké příběhy zažívají (nejen) se svými dětmi? A co může každý z nás prakticky vyzkoušet, aby se nám žilo lépe? Poslechněte si Apetýt s Janou Kobylinskou.
Související
-
Znovu učíme děti, že můžou spolužákovi dát ruku na rameno, říká terapeutka o situaci ve školách
„Před pandemií jsme s dětmi nejčastěji pracovali na vztazích ve třídě, řešili jsme různé spory a podobně,“ říká terapeutka Aneta Zápotocká. Jak její práci změnil lockdown?
-
Nechte děti padat a rozbít si kolena. Matěj Hájek, autor herních prvků, to tak dělá
Sochař Matěj Hájek je člen skupiny Ztohoven, který vyvěsil na Pražském hradě červené trenýrky. Vytvořil také několik soch do veřejného prostoru a herní krajiny pro děti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.