Zahaleny do bílého kontrolují hospodyňky, jak mají uklizeno. Tradici Lucek obnovili nedávno v Horním Němčí
Kalendářní rok i ten rozhlasový Slovácký už se pomalu chýlí ke konci. Užíváme si adventní období. A právě tehdy navštěvují některé domácnosti na Slovácku tajemné, bílé postavy – Lucky. V předvečer svátku svaté Lucie obcházejí vesnická stavení děvčata oblečená do bílých šatů a s peroutkou v ruce.
Někde kontrolují, aby zrovna hospodyňky nepracovaly. Jinde vymetou všechny rohy místnosti. Prakticky zaniklou tradici obnovila před několika lety například děvčata z folklorního souboru v Horním Němčí na Uherskobrodsku.
Žaneta, Aneta, Barča i Kamča mají nachystaná husí brka na obchůzku. „Každý rok se schovají, zabalí se do fólie, aby se tam nic nedostalo a tak vydrží.“ Děvčata mají namalované obličeje na bílo a zahalené jsou také do bílé. „Dřív se to dělalo moukou, dneska už jdeme s dobou a máme moderní metody.“ Místo mouky se tak používají barvy na obličej, podle Jitky Bartošové mouka tak dlouho stejně nevydrží.
Lucky v Horním Němčí naposledy chodily v 70. letech. Kontrolovaly, jestli se na svátek Lucie nepracuje nebo nešije. „Znovu se u nás začalo chodit před čtyřmi lety. Pamatuju si, že když jsme šly poprvé, tak o tom nikdo nevěděl a pak moje mamka vyšla z domu, uviděla tři bílé postavy v pláštích a zalezla domů. Nechtěla vůbec otvírat. Jak jsme došly, tak jsme začaly syčet a otevřel taťka,“ vzpomíná jedna z účastnic průvodu Lucek.
Související
-
„Dědeček nevěděl o keramice téměř nic.“ Dnes je tupeská keramika žádaná u nás i v zahraničí
Lidové motivy zažívají renesanci, a tak se malované slovácké vzory objevují i na plechových hrncích z komerčních tiskáren.
-
V Šardicích udržují více než 700 let starou tradici. Malérečky vysypávají na cesty ornamenty z písku
V Šardicích na Kyjovsku se v jako jedné z mála obcí na Moravě dochovala víc než 700 let stará tradice sypaných ornamentů.
-
O služby bednářů je zájem, řemeslo ale patří mezi vymírající. U Bařinů se mu věnují od 19. století
Bednářem se dnes už nedá vyučit. Až osm století staré řemeslo tak patří mezi ta vymírající, i když je o služby bednářů zájem. Hlavně teď v době vinobraní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
