Žádná technologie není hodnotově neutrální. Je to výzva, před kterou stojíme ve vztahu k AI, míní informační vědec
„Umělá inteligence nás pokaždé, když si otevřeme některý z jejích nástrojů, s naléhavostí vybízí, abychom si znovu uvědomili, co to znamená být člověkem,“ říká informační vědec. „Zakoušet spiritualitu, přemýšlet nad tajemstvím, nad svými limity, nad tím co má a nemá smysl,“ popisuje Michal Černý z Katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity.
Čtěte také
Proč by umělá inteligence vůbec měla být tématem spojovaným s vírou a náboženskostí? Všechna náboženství jsou podle Černého vždy velmi citlivá na společenská, ekonomická a kulturní témata, která zakoušíme. „Když se třeba podíváme na průmyslovou revoluci a vznik salesiánského řádu, tak tam je ten vztah naprosto zřejmý. Do měst se začalo stěhovat velké množství lidí a najednou Jan Bosco vidí, že se po městech toulají chlapci, kteří nemají co dělat, kteří jsou duchovně nezakotvení, kterým ta stávající spiritualita nedokázala nic nabídnout, protože způsob jejich života se radikálně změnil. A teď se zdá, že umělá inteligence bude velmi výrazně působit na proměnu profesí, na to jak provozujeme vědu, jakým způsobem interagujeme s uměleckými artefakty, které jsou dnes ve velké části generovány umělou inteligencí. A právě tato kulturní proměna je přinejmenším něco, čemu se náboženství či spiritualita musí věnovat,“ dodává Černý.
Čtěte také
Jakým způsobem umělá inteligence působí na vnitřní prožívání a vnímání člověka? Už jenom to, že mi odpovídá na nějaké otázky, nebudeme se i v těch psychologických pomocnících vztahovat spíše k umělé inteligenci než ke konkrétním odborníkům, zajímalo redaktorku Karolinu Antlovou.
„Je to riziko, před kterým stojíme. Žádná technologie není hodnotově neutrální. Každou technologii můžeme použít pro dobrou i špatnou věc. Je to jedna z velkých výzev, před kterými stojíme ve vztahu k umělé inteligenci – naučit se s ní pracovat jako s nějakým nástrojem, který mi umožňuje řešit spoustu různých problémů, ale u kterého dokážu sám popsat limity.“
Čtěte také
„Ono je vlastně mnohem pohodlnější si povídat s chatem GPT, než s druhým člověkem,“ uvažuje Černý. Protože u druhého člověka se dřív nebo později musíme starat a vnímat ho s jeho potřebami. „A on bude mít nějaké limity a nedostatky, uvidí i ty moje nedostatky a to ta technologie všechno přejde a překoná.“
Jaké myšlení není umělá inteligence schopna oproti člověku realizovat? Jak působí na naše vnímání? Může obohatit lidskou spiritualitu? Nebo ovlivnit návštěvnost kostelů či podobu bohoslužeb? I to jsou otázky rozhovoru s informačním vědcem Michalem Černým.
Související
-
Umělá inteligence je riziková. Regulace je na místě, shodují se experti Koubský i Lesch
Generativní umělá inteligence se mezi širší zákaznickou skupinu dostala teprve před rokem. Jakým způsobem se dnes používá? Jaké regulační kroky se kolem ní chystají?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka