Vzpomínka na Zdenu Jelínkovou: Před sto lety se narodila žena, díky které tančí celá Morava
Přesně sto let uplynulo v pondělí 30. března 2020 od narození významné etnochoreoložky, pedagožky a tanečnice Zdenky Jelínkové.
Rodačka z Velké nad Veličkou měla tanec v krvi. Právě prostředí tradicemi protkaného Horňácka, ve kterém vyrůstala ji přivedlo k její celoživotní lásce – k lidové kultuře. Její zájem o pohyb a fyzická zdatnost jí nasměrovala přímo k tanci.
V roce 1942 absolvovala brněnský učitelský ústav s aprobací pro výuku češtiny, němčiny a tělocviku. Učila například na školách v Lipově, Nové Lhotě nebo Ochozu u Brna. Učitelskou kariéru ukončila v roce 1950 v Třebíči. Poté již nastoupila do Státního ústavu pro lidovou píseň v Brně (dnes Etnologický ústav Akademie věd ČR), kde působila nepřetržitě až do roku 1980.
Její sběratelská a badatelská činnost byla zaměřena na Slovácko, Valašsko, Lašsko, Slezsko, Horácko a přechodové oblasti – hanácké Slovácko, luhačovské Zálesí, hostýnské Záhoří nebo valašsko-lašské pomezí. Příbuznými typy tanců se zabývala také na Lužici, na polské straně Těšínska, Oravy a také u jugoslávských Čechů.
Velkým počtem metodických prací, článků o souborech lidových písní a tanců se řadí mezi národopisce, kteří formovali folklorismus. Její rozsáhlé dílo tvoří základ nejen pro taneční repertoár většiny souborů na Moravě, ale také pro další etnochoreologické bádání.
V našem pořadu byla použita nahrávka hlasu Zdeny Jelínkové, za její poskytnutí děkujeme panu Milanu Zelinkovi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.