Vzdávám hold všem učitelům. Jsou to lidé, kteří stojí ve stínu a přitom mění životy, míní historik umění Foletti

10. leden 2023

„Měl jsem štěstí na učitele. Úplně první záblesk lásky ke středověku a k historii jsem měl už na základní škole,“ říká historik Ivan Foletti, vedoucím Centra raně středověkých studií Masarykovy univerzity v Brně.

Jeho dědeček patřil k divadelním kritikům ruského původu, babička se věnovala malování a rodiče hráli pouliční divadlo. „To na mě mělo dopad, že jsem od dětství zažíval strašně divné věci,“ směje se Foletti. „Například od 11 let jsem jezdil jako kočovník po Itálii. Rodiče se totiž rozhodli odejít z kamenných divadel, aby hráli divadlo na ulici a cítili se svobodní.“

Další životní linka ho přivedla k pomoci a životem s lidmi s mentálním postižením. „Člověk s mentálním postižením má intelektuální deficit. Ale na druhou stranu se jim rozvíjí jiné části. Mají schopnost cítit a vnímat vás, nebo jít do konfliktu tak, že vás učí být jiným člověkem. Takže já jsem jim pomáhal se najíst a vařit, oni mně pomáhali být lepším člověkem. Naučili mě, co znamená dotknout se člověka, protože s takovými lidmi vlastně jinou komunikaci nemáte.“

Možná vás překvapí, že Ivan Foletti nemá mobilní telefon. „Nikdy jsem ho neměl, nelíbilo se mi, že všichni najednou chtějí být dostupní. Lidi ztrácejí paměť, protože ji netrénují, vidím to na studentech. Přestali i číst – myslím, že tím ztrácíme schopnost abstraktně myslet a rozvíjet naši fantazii,“ zamýšlí se.

Jak zformovaly tyto zkušenosti jeho pohled na život a na způsob uvažování? Poslechněte si záznam rozhovoru – kromě webu ho najdete taky na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.

Spustit audio

Související