Vyvzdorovaný kostel stojí už půl století
Komunistické úřady netušily, že v malé vesničce něco podobného roste. A ti, kdo to věděli, dokázali stavbu podržet. Od otevření kostela v Senetářově na Blanensku uplynulo 50 let. Je to jeden z asi pěti kostelů postavených v tuzemsku v období budování socialismu.
Stavba dostala povolení na okresní úrovni. A než kolem ní propukly tahanice, stihla vyrůst. Nenaplnily se snahy tehdejších představitelů komunistické strany předělat budovu na kulturní dům nebo ji rovnou odstranit.
Jako loď plující časem
Místní rádi připomínají, že zatímco v sousedních Jedovnicích stavěli komunisté v Akci Z kulturní dům 15 let, oni za dva až tři roky zajistili z darů peníze, sehnali materiál a kostel postavili.
Budově dal podobu architekt Ludvík Kolek. Může připomínat loď plující časem, sbírající věřící a vezoucí je k bohu. Sám autor to přijal jako jeden z výkladů tvaru chrámu, jehož skořepinu spíše bral s vykrojením ve vztahu k nebi.
Autor senetářovského kostela
Ludvík Kolek (5. 8.1933 – 27. 5. 2021) byl hlavně sochař a malíř. Se sakrálními objekty byl spojen velkou částí tvorby, navrhoval úpravy presbytářů, oltáře i křížové cesty. Senetářovský kostel se stal zlomem, ke spolupráci jej oslovil jedovnický duchovní správce František Vavříček. „V noci se ozval telefon, byl to otec Vavříček a že chce ode mě kostel. Já jsem říkal: Otče, já jsem v životě neudělal ani chlívek. Nebo něco takového. Smál jsem se tomu, že je to nedorozumění, že jsem malíř a sochař. Já jsem byl úplně strnulej. Ještě v tu chvíli se ve mně probudilo něco takového jako: A co když bys to přece jenom měl dělat?“ vzpomněl později v České televizi. Jeho rukopis nesou i další stavby, mimo jiné nové kostely v Hustopečích a v Břeclavi.
Oficiálně byla stavba náhradou kapličky zbourané při úpravě silnice v červnu 1971.
Vysvěcení přišlo až po dvaceti letech
Ludvík Kolek později v rozhovoru pro deník MF Dnes vzpomínal, že byl u toho, když tehdejší biskup Karel Skoupý volal kvůli povolení vysvětit kostel na krajský výbor strany. A tam se dozvěděl, že o žádném kostele nevědí.
Oficiální užívání bylo možné od 11. července 1971, ale pod podmínkou, že stavba nebude vysvěcená. Oficiální otevření se sice uskutečnilo i se mší, ale vše zkomplikovala Státní bezpečnost, která omezila přístup do Senetářova. Přesto podle archivních pramenů přišlo na patnáct tisíc lidí.
Skutečným kostelem se zasvěcením svatému Josefovi se chrám stal až v roce 1991, kdy ho vysvětil brněnský římskokatolický biskup Vojtěch Cikrle.
Loď z betonu a ze skla
Inspirací pro senetářovský kostel se stalo i dílo švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera. Hlavním materiálem se stal beton a sklo Uvnitř architekt Ludvík Kolek umístil na bílé stěny vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě. Kostel doplňuje křížová cesta od Mikuláše Medka, kterou vytvořil v době, kdy už byl vážně nemocný.
Související
-
Kostel v Senetářově si lidé postavili navzdory totalitnímu režimu
V jihomoravské vesničce jménem Senetářov nedaleko Blanska stojí kostel, jehož vznik bychom mohli označit za malý zázrak. Vyrostl totiž v časech hluboké totality.
-
Jako od Le Corbusiera. Historie kostela sv. Josefa v...
Senetářov je vesnice na okraji Moravského krasu, kterou najdeme kousek od hranic Prostějovského a Blanenského okresu v údolíčku zařezávajícím se do náhorní plošiny...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
