Kostel v Senetářově si lidé postavili navzdory totalitnímu režimu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kostel sv. Josefa se dočkal oficiálního svěcení až v roce 1991

V jihomoravské vesničce jménem Senetářov nedaleko Blanska stojí kostel, jehož vznik bychom mohli označit za malý zázrak. Vyrostl totiž v časech, kdy u nás svatostánky nevznikaly – za hluboké totality. Kostel svatého Josefa je přitom pozoruhodný nejen díky době svého vzniku, ale také ryze moderní architekturou.

Za druhé světové války museli lidé ze Senetářova opustit své domy, jejich vesnice totiž byla součástí střelnice. Tehdy si slíbili, že pokud se někdy vrátí do své vsi zpátky, postaví kapli nebo kostel. Tehdy netušili, že slib splní, přestože to bude nesmírně obtížné.

„Nejdříve přišel rok 1948, pak měnová reforma v roce 1953, kdy se znehodnotily nastřádané peníze. V druhé polovině 60. let ale trochu povolily ledy a místní se do příprav stavby kostela pustili,“ popisuje Václav Trmač, farář z nedalekých Jedovnic, do jejichž farnosti Senetářov spadá.

„Že ale kostel nakonec opravdu postavili, je víc než podivuhodné. Senetářovští měli stavební povolení i všechny ostatní potřebné dokumenty, ale když v roce 1971 žádali o povolení vysvěcení hotové stavby, úřady si teprve tehdy všimly, co se vlastně děje, a v Praze nastalo velké zděšení. Nakonec dostal Senetářov na výběr: pokud se kostel vysvětí, bude zakázán jeho provoz s odkazem na potenciálně nebezpečnou betonovou skořepinu kostela, nebo se kostel oficiálně světit nebude,“ prozrazuje Václav Trmač. Kostel se tedy začal používat v tichosti bez svěcení. Na tento důležitý akt došlo až v roce 1991.

Senetářovský kostel ale není zajímavý jen kvůli mimořádným okolnostem, za jakých vznikl. Je to zároveň pozoruhodná architektonická stavba s ojedinělou atmosférou. „Jezdím do Senetářova moc rád, je to krásný kostel a navíc má dispozici na šířku, takže všichni věřící jsou blízko oltáři,“ líčí jedovnický farář.

Dispozice kostela umožňuje věřícím sedět blízko oltáře

Mimořádný je pak prý i vztah obyvatel Senetářova k jejich kostelu. Dodnes jsou si tu prý všichni vědomi, jak náročné bylo svatostánek postavit, spousta místních na stavbě kostela zdarma odpracovala řadu brigádnických hodin.