Vysoká na dálku. Distanční výuka působí problémy prakticky zaměřeným oborům
Vysoké školy už rok fungují v online režimu. Řadě prakticky zaměřených oborů ale výuka na dálku působí problémy. Studenti nesmějí do laboratoří, s vyučujícími se nepodívají ani do zemědělských nebo lesnických podniků. Bez toho ale vysokoškoláci často nejsou schopní dokončit předměty nebo závěrečné práce. Studium si tak za současných podmínek musejí mnozí prodlužovat.
„Vstupujeme do nově rekonstruovaných laboratoří organické chemie na půdě Fakulty chemické Vysokého učení technického. Aktuálně laboratoře zejí prázdnotou,“ popisuje učitel organické chemie Josef Krajčovič. Se svými studenty se vídá jen skrze obrazovku počítače. Místo společných cvičení pro ně natáčí videa z pokusů nebo připravuje živá vysílání. Ani sebelepší technologie ale podle něj nedokáže práci přímo v laboratoři plně nahradit.
Čtěte také
„Chemie se musí vnímat taky smysly. A student si teď nemůže zpřístupnit veškeré smyslové vjemy.“ Kvůli zavřeným laboratořím zatím na chemické fakultě nedokončili ani zimní semestr. Začátek toho letního posunuli a teď čekají, co bude dál. Podle děkana Martina Weitera by se do školy potřebovali vrátit alespoň studenti posledních ročníků.
„Všechny naše kvalifikační práce jsou praktické a jinde než v laboratořích tu praktickou část studenti nemohou udělat. Tudíž bez toho aniž bychom umožnili, nebo vláda umožnila, studentům posledních ročníků navštěvovat vysoké školy, tak tady není možné, aby naši studenti diplomové a bakalářské práce včas dokončili,“ shrnuje Weiter.
Obavy ze státnic
Jedním ze studentů, který čeká, až bude smět v laboratoři dokončit svou diplomovou práci, je i Jan Liczka.
„Morálka je hodně špatná, protože nevidíme to datum, kdy nás pustí do laboratoří a budeme moct zdárně pokračovat. Mám obavy, že nestihnu první termín státnic, který je v květnu. Budu se snažit to stihnout v září, ale je možnost, že ani to nevyjde.“
Neudržitelný stav
Kromě chemiků mají problémy například také budoucí potravináři a zemědělci z Mendelovy univerzity v Brně. Podle proděkana Agronomické fakulty Daniela Falty chybí studentům kromě laboratoří hlavně praktická výuka na farmách u zvířat nebo na polích. „Nejsme schopni nahradit ty praktické výukové procesy, které běžně probíhají. Máme i některé učitele, kteří vyučují s čelovou kamerou, aby to bylo co nejvíc reálné, ale ty ruce jsou pořád toho učitele. Student si na to fyzicky sám nesáhne a vlastně tenhle stav, co teď panuje, je dlouhodobě neudržitelný.“
V praktické výuce mohou za současné situace pokračovat jenom studenti zdravotnických oborů. Ti dostali od vlády výjimku.
Související
-
Kolik zahraničních studentů dorazí po prázdninách do Brna? Univerzity neví, záleží na vízech
Brněnské univerzity stále neví, kolik zahraničních studentů v nadcházejícím akademickém roce do Brna dorazí. Záleží na tom, jestli zájemci o studium dostanou víza.
-
Keramiku nahradily hry. Brněnská „Šuřka“ učila textilní mistry, teď nabízí výrobu her
Brněnská Střední škola umění a designu (známá jako „Šuřka“), proslula před lety výukou mistrů a mistryň například v textilním průmyslu.
-
Konzervatoře musely přejít na distanční vzdělávání. Jak se učí tanec online?
Studentky Taneční konzervatoře Brno měly o víkendu účinkovat v baletu Labutí jezero v brněnském Janáčkově divadle.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
