Zkouškové na brněnských univerzitách je letos on-line. Klade se větší důraz na aplikaci znalostí, než na fakta

Řada univerzit se letos kvůli koronaviru rozhodla zkoušet studenty na dálku přes počítač. Vysokoškoláci tak místo sezení v učebnách mohou odpovídat na otázky z pohodlí domova.

Aby předešli možnému podvádění, upravili vyučující strukturu zkoušení. Více testují aplikaci znalostí a méně pak samotná fakta. V některých případech s kontrolou pomáhají také speciální technologie.

„Kdybychom nebyli v té současné problematické situaci, tak bych prostě ráno přišel se sadou papírů do posluchárny, tam by sedělo nějakých patnáct dvacet studentů. Nechal bych je prostě volně počítat na papíry a potom bychom je tváří v tvář u stolu vyzkoušeli.“ Letos ale matematik Michal Bulant zkouší studenty na dálku prostřednictvím počítače. Jako prorektor pro vzdělávání a kvalitu Masarykovy univerzity navíc stál za vytvořením speciální metodiky, která vyučujícím radí, jak postupovat při online ústním i písemném zkoušení.

Nová schémata zkoušení

„Při tomto způsobu nelze používat stejné metody nebo otázky jako při tom způsobu klasickém. Potřebujeme vymyslet nová schémata zkoušení tak, abychom si ověřili nejenom tu faktickou znalost, ale i to, že dotyčný student nebo studentka dokážou ty znalosti využít a aplikovat,“ vysvětluje Bulant.

Že studenti u zkoušek opravdu nepodvádějí, si pak vyučující mohou ověřit prostřednictvím několika nástrojů. Při vyplňování online testů mohou například kontrolovat, jestli studenti nesledují jiné webové stránky a odpovědi si tak nehledají na internetu. U ústního zkoušení skrze videohovor zase univerzita doporučuje vynechat takzvaná potítka. Důležitou roli hraje i samotná kamera a mikrofon.

„Vyučující potřebují mít kontrolu nad tím, že studentovi nikdo přímo neradí nebo že tam nemá zápisky, takže běžně požádají studenta, ať vezme kameru, notebook a ukáže prostředí, ve kterém se pohybuje, a potom průběžně spíše kontrolují to, že se s kamerou nějak zásadně nemanipuluje nebo že se to prostředí nemění.“

On-line přijímačky

Kromě průběžných zkoušek skládají studenti některých oborů na dálku také státní závěrečné zkoušky. Brněnská Mendelova univerzita pak na letošek připravila pro dvě fakulty i online přijímací řízení. „Testy máme koncipované tak, že jsou to vlastně testy studijních předpokladů. To znamená, že nejdou ty odpovědi úplně vygooglovat, nejsou to znalostní otázky. Věříme, že to budou vyplňovat ti studenti, kteří se nám přihlásili, ale samozřejmě stoprocentní to rozhodně není. V tom krátkém čase nebylo možné vyvinout nějaké softwary, které by tomu zabraňovaly,“ popisuje proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ondřej Mocek.

Vzájemná důvěra

Zástupci obou univerzit se shodují, že nejdůležitější je za současné situace především vzájemná důvěra.

„Studenti, kteří jsou dobře připraveni na zkoušku, myslím, že vlastně ani nemají potřebu podvádět, protože by je to i trošku dehonestovalo. Takže se jim to ani nesnažím příliš zdůrazňovat. Ale na druhou stranu připouštím, že studenti, kteří na tom nejsou tak dobře, tak by k něčemu takovému mohli dospět,“ dodává Michal Bulant z Masarykovy univerzity.

Ne u všech oborů je ale zkoušení na dálku možné. Do školy tak musí například většina budoucích lékařů nebo veterinářů.

autor: Ivana Chatrná
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.