Vojtěch Dyk: Umělec musí provokovat a nastavovat zrcadlo. Na léčebnou funkci umění jsme zanevřeli
„Jestli jsem víc zpěvák nebo herec? To se nedá říct, já používám oboje,“ říká Vojta Dyk, který je se svou kapelou D.Y.K. právě na turné. To nese název V přítomnosti a jednou ze zastávek bude 22. a 23. října také Brno. „Malé kluby mě baví nejvíc, protože lidé jsou blízko.“
Zpívat začínal už jako pětiletý v chlapeckém sboru. „Pro mě to byla radost! Lépe řečeno hned napoprvé, když jsem tam přišel, tak to byla spíš povinnost, protože mi bylo pět let, tak jsem ještě nevěděl, co co ty radosti vlastně jsou a co skýtají. Vydržel jsem tam do patnácti, s parťáky ze sboru se doteď stýkáme,“ říká.
„Cvičím furt, když jdu do tramvaje, do metra, když jdu nakoupit. Někdy i tančím. Takže mě lidi občas mají za blázna.“ Kromě zpěvu se věnuje i herectví, na kombinaci těchto dvou odvětví nedá dopustit. „Když mi někdo řekne, že se musím soustředit jenom na jedno a dělat jednu věc pořádně – buď hraní, nebo zpěv – tak říkám ‚vy jste to nikdy nevyzkoušeli‘. Takže třeba na pódiu vím, jak pracovat s publikem a to je obrovská výhoda.“
Hudba bez škatulek
Dyk se brání řazení do škatulek – v hudbě i životě. „Mám pocit, že jako lidstvo si myslíme, že ty škatulky potřebujeme, abychom se vyznali ve světě. Já třeba nerozumím médiím – člověk nemá šanci říct nic bez toho, aniž by byl ‚nadpisován‘,“ myslí si Dyk. „Co se týče hudby, ta byla dříve dorozumívacím prostředkem, to nebylo na začátku umění. A to se nedá škatulkovat. Lidi, když přijdou na koncert, tak si to užije čtyřleté dítě stejně jako osmdesátiletá babička.“
„Nedělám hudbu, abych někoho spojoval, ale protože mě to baví. Témata, o kterých píšu, ty žiju,“ říká o svých autorských počinech. Ohledně písně Duhömö, což je veselá píseň o vážných tématech dneška, měli v kapele výměnu názorů: „Umělec musí provokovat, to je jeho profese. Nastavovat zrcadlo a společnost svým způsobem léčit.
Ale my už jsme na tu léčebnou funkci umění nějak zanevřeli. A teďka už to máme bohužel tak, že většina českých zpěváků a kapel má už tu funkci pouze zábavní. Někdy se taky rád pobavím, ale když to má jenom funkci zábavy, tak mi to přijde ploché.“
Stačí k prosazení se v pěvecké branži jen talent? Jak je na tom s angličtinou? Jaký má vztah k duetům? Liší se publikum v různých koutech republiky? Má nějakou vysněnou roli? A co Vojta Dyk a Brno? O tom se dozvíte v záznamu rozhovoru.
Související
-
Zemřel haškolog Radko Pytlík. „Táta nechtěl, abych se jmenoval po něm,“ svěřil se Vojta Dyk
Ve věku 93 let zemřel literární historik, haškolog a spisovatel Radko Pytlík. Na Dvojce o něm naposledy mluvil jeho syn Vojta Dyk v pořadu Haliny Pawlowské.
-
Vojta Dyk nás coby Mysliveček oslnil, říká producent snímku Il Boemo. Film na podzim vstoupí do kin
Výpravný snímek Il Boemo přibližuje život českého skladatele Josefa Myslivečka, tvůrci na životopisném dramatu pracovali řadu let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.