Vlčnovský věnec je nejtěžší, ale i nejkrásnější. Marie Skrežinová se při výrobě krojových ozdob drží tradice

9. listopad 2018

Dělám to, jak se to dělalo vždycky, říká žena ze Zlechova, která má titul Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.

Řemeslo se Marie Skrežinová naučila od maminky. „Ta se vyučila u strýce v Kyjově, já v tom pokračuju. Slíbila jsem to mamince. Vždycky, když mi něco nejde, tak říkám mami poraď. A hned mi to daří,“ říká. Svoje umění už předala dceři.

Věnce, vonice a kotůčky vyrábí stejně, jako se to dělávalo vždycky. „Nepřidávám kvítka z trhu, barvím si sama. Je to piplavá práce, ale stojí za to,“ vysvětluje Marie Skrežinová.

Ta za nejkrásnější, ale zároveň nejsložitější považuje vlčnovský věnec. „Krásný je taky ten náš zlechovský pro děvčata, které jdou k přijímání. Ale i všechny ostatní jsou nadherné,“ dodává Marie Skrežinová. Právě u ozdob vlčnovského kroje musí dodržovat přísná pravidla související s tím, že Jízda králů je pod ochranou Unesco.

Věnce nebo vonice se přitom pro děvčata liší podle vesnice. „Mám archiv, fotky. Ale většinu už dělám zpaměti,“ dodává umělkyně ze Zlechova. Ta přímo v pořadu Apetýt popsala krok po krok, jak svoje výrobky dává dohromady.

autoři: Andrea Kratinová, Tomáš Fránek|zdroj: Český rozhlas

Související