Vědci zrekonstruovali z kosterních pozůstatků podobu dvou pravěkých žen z oblasti Krumlovského lesa

14. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vědci rekonstruovali tváře žen z těžebních šachet v Krumlovském lese

Do tváří dvou žen, které žily před více než šesti tisíci lety v blízkosti dnešního Moravského Krumlova, mohou nově pohlédnout návštěvníci Pavilonu Anthropos v Brně. Jejich podobu zrekonstruovali z kosterních pozůstatků antropologové z Moravského zemského muzea spolu s genetiky nebo experty na chrup. Kostry našli už před dvěma desítkami let uložené v šachtě, kde se v pravěku těžil kámen.

„U obou žen bylo prokázáno, že jsou geneticky spojené. Mohly to být sestry, popřípadě matka s dcerou. Každopádně novorozeně, které leželo na hrudi starší ženy, nevykazuje příbuznost ani s jednou z dam,“ přibližuje situaci nálezu koster vedoucí laboratoře antropologické rekonstrukce Eva Vaníčková. Ženy byly ve věku okolo 40 let a velmi drobné. Měřily ani ne 150 cm.

„Pro tu rekonstrukci jsme schválně nechali udělat analýzu polymorfismu duhovky. Víme, že jedna měla modré oči a druhá buď zelenkavé, nebo hnědé, oříškové. A z té jsme vycházeli i pro barvu vlasů,“ dodává Vaníčková.

Zatímco v dětství obě ženy strádaly hladem a nemocemi, v posledních letech života měli dobrou výživu včetně masa a lesních plodů. Podle Evy Vaníčkové ale velmi těžce pracovaly. „Na kosterních pozůstatcích je vidět, že jsou velmi výrazné svalové úpony. To znamená, že opravdu velmi těžce dřely.“

Archeolog Martin Oliva proto předpokládá, že šlo o jakousi obrácenou přirozenou dělbu práce. Nejtěžší práce nevykonává ten nejsilnější, ale ten, koho k nim lze nejsnáze přinutit. „Když si to představíte, jak to v té společnosti v každé době chodilo, tak vždy to bylo tak, že mocný přinutil méně mocné, aby mu sloužili.“

Oblast Krumlovského lesa byla jedním z největších těžních polí evropského pravěku. Lidé tam dobývali rohovec, obdobu známějšího pazourku. Podle Martina Olivy tamní výzkum vyvrací zažitý názor, že těžba souvisela pouze s obstaráváním surovin pro výrobu kamenných nástrojů. „Tam se vytěžily tisíce tun rohovce, to se zpracovalo a zase nahrnulo zpět do šachet anebo později hlavně do hald. Odneslo se jen velmi málo.“

Rekonstrukce vzhledu pravěkých žen je doplněná i o náznak jejich oblečení. „Byly zvoleny takové jednoduché přírodní haleny, které jsou doplněny u starší ženy takovým přehozem a zároveň i její účes je doplněn o síťku do vlasů. A druhá žena ze stejného materiálu, jako má halenu, tak má takový proplítaný cop,“ doplňuje Eva Vaníčková.

Zajděte si do Anthroposu

Busty jsou k vidění ve stálé expozici pavilonu Anthropos, kde je také model šachtového hrobu, kde byly ženy pohřbeny. „Busty jsou zajímavé v tom, že jde o zhmotnění veškerých výzkumů – archeologických, genetických, antropologických, které se za tím schovávají, což si většinou návštěvník nepředstaví.“

Ženy zatím nemají jména. Navrhnout je mohou lidé prostřednictvím ankety na Facebooku Moravského zemského muzea. Prozatím jim muzejníci říkají holka modrooká a holka hnědooká.

Spustit audio

Související