Vědci z Mendelovy univerzity zkoumají využití nanočástic při léčbě žloutenky
Žloutenka typu B by se nově mohla léčit nanočásticemi. Tomuto způsobu léčby se věnují výzkumníci z brněnské Mendelovy univerzity. Nanočástice má v sobě nést terapeutickou ribonukleovou kyselinu siRNA, která pak virus hepatitidy utiší, aby se nemohl dál množit. Tím by se snížilo množství vedlejších účinků, které pacienty při běžné léčbě antivirotiky trápí.
„Jako první si musím zvolit dané lipidy, které se budou nacházet v daném finálním liposomu. Vzniklý liposom následně extrudujeme,“ vysvětluje část laboratorní práce výzkumnice Michaela Vojníková.
„Přicházíme k dalšímu kroku a tím je enkapsulace nukleové kyseliny siRNA. A jakmile se ukončí povrchová modifikace, tak je nutné ještě zvýšit koncentraci soli ve vzorku,“ doplňuje chemik Zdeněk Kratochvíl. Po této fázi už můžou výzkumníci testovat nanočástice přímo na viru hepatitidy B.
„Poté, co se nanočástice dostane do buňky, tak dojde k uvolnění terapeutické nukleové kyseliny siRNA, která v konečném důsledku způsobí, že se přestane syntetizovat ta bílkovina, která je součástí viru hepatitidy B. Což se potom podepíše i v tom, že imunitní systém člověka vytvoří snáze imunitní odpověď a ten virus se dostane pod kontrolu.“
Oproti běžným léčivům jsou nanočástice při léčbě chronické žloutenky šetrnější, vysvětluje Kratochvíl: „Působí pouze v místě účinku, v našem případě v játrech, a nedostávají se do jiných tkání, případně jiných orgánů v těle. A je tím maximálně eliminováno vedlejších účinků, které se běžně vyskytují u současně používaných terapeutik při léčbě hepatitidy B.
Léčbu pomocí nanočástic chtějí výzkumníci cílit především na pacienty z rozvojových zemí, kde je žloutenka typu B nejvíce rozšířená. „Afrika, jižní potažmo jihovýchodní Asie a část Latinské Ameriky. Plus ještě Čína, kde je hepatitida B nejrozšířenější.“
V budoucnu by se výzkumníci rádi zaměřili třeba ještě na klíšťovou encefalitidu.
Související
-
O krok blíž k úspěšnější léčbě rakoviny. Výzkumníci z Brna odhalili vlastnosti proteinu AGR2
Další posun ve výzkumu nádorových onemocnění se podařil vědcům z Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ti zkoumali funkce proteinu AGR2.
-
Přála bych si ve vědě víc žen. Jsme trpělivé a dbáme na detail, míní vědkyně Klíčová
Mladá vědkyně Markéta Klíčová studuje na Technické univerzitě v Liberci tkáňové inženýrství a pracuje na vývoji nanovláken, která pomáhají při hojení.
-
Vědci z Vysokého učení technického v Brně chtějí čistit spaliny z továren pomocí mikroskopických řas
Snížit emise z továren pomocí řas a současně vyrobit materiál třeba na podrážky bot. Na tom teď pracují vědci z Vysokého učení technického v Brně a centra CzechGlobe.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na lávce u pardubického nádraží za 300 milionů korun stojí voda. Správa železnic požaduje reklamaci
-
Záchrana Ukrajiny je v našem vlastním zájmu. Rusko chce, aby platilo právo silnějšího, tvrdí Fischer
-
S násilím je to na obou stranách stále horší, popisuje polsko-běloruskou hranici humanitární pracovnice
-
Sněhovou vichřicí z Norska do Švédska. Příběh Hany Adlerové a její rodiny
