O krok blíž k úspěšnější léčbě rakoviny. Výzkumníci z Brna odhalili vlastnosti proteinu AGR2

„Přístroj separuje peptidy, které jsme eluovali z purifikační kolonky a postupně dávkuje do hmotnostního spektrometru. Následně jsme schopni spočítat sekvenci jednotlivých peptidů a identifikovat jednotlivé proteiny,“ vysvětluje část laboratorní práce Pavel Bouchal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

„Teď protýká mobilní fáze, to znamená kapalina přes tu kolonu a postupně uvolňuje jednotlivé peptidy. My jsme byli schopni tímto způsobem identifikovat interakce proteinu AGR2. Identifikovali jsme interakční partnery tohoto proteinu. Zjistili jsme, že protein interaguje s dalšími členy enzymové rodiny protein disulfid izomeráz. To jsou proteiny, které vytváří disulfidické můstky – to jsou takové spojky mezi proteiny,“ dodává Bouchal.

Na tento protein se výzkumníci zaměřili kvůli tomu, že jeho výskyt v rakovinových buňkách zvyšuje odolnost samotného nádoru vůči léčbě. Přibližuje Roman Hrstka z Masarykova onkologického ústavu v Brně: „V případě nádorových buněk se hladina proteinu AGR2 výrazně zvyšuje. To má potom důsledky v chování těchto nádorových buněk. Jsou mnohem agresivnější, rychleji rostou a jsou méně citlivé k podávané terapii.“

Zefektivnění léčby

Právě nové poznatky vědců umožní v budoucnu zefektivnit samotnou léčbu třeba u rakoviny prsu. „Ten protein má řadu dalších vlastností právě tím, jak interaguje s některými proteiny nebo receptory, tak ovlivňuje třeba schopnosti léčiva dostat se k nádorovým buňkám. Nebo naopak ty nádorové buňky mají systémy, kterými dokážou léčivo pumpovat ven z buněk. A právě ten protein tomu přispívá. Takže pokud zablokujeme tyto interakce cíleně, tak ta léčba bude o to úspěšnější,“ doplňuje Hrstka.

V následujících letech se chtějí vědci zaměřit na nové léčebné postupy. Ty by se pak nemusely využívat pouze při léčbě rakoviny prsu, ale i u jiných solidních nádorů – například střev nebo prostaty.