O krok blíž k úspěšnější léčbě rakoviny. Výzkumníci z Brna odhalili vlastnosti proteinu AGR2
Další posun ve výzkumu nádorových onemocnění se podařil vědcům z Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu v Brně. Ti zkoumali funkce proteinu AGR2. Právě při zvýšené hladině této bílkoviny je nádor většinou agresivnější a také víc metastázuje. Nové poznatky výzkumníků by tak mohly zefektivnit samotnou léčbu třeba rakoviny prsu.
„Přístroj separuje peptidy, které jsme eluovali z purifikační kolonky a postupně dávkuje do hmotnostního spektrometru. Následně jsme schopni spočítat sekvenci jednotlivých peptidů a identifikovat jednotlivé proteiny,“ vysvětluje část laboratorní práce Pavel Bouchal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„Teď protýká mobilní fáze, to znamená kapalina přes tu kolonu a postupně uvolňuje jednotlivé peptidy. My jsme byli schopni tímto způsobem identifikovat interakce proteinu AGR2. Identifikovali jsme interakční partnery tohoto proteinu. Zjistili jsme, že protein interaguje s dalšími členy enzymové rodiny protein disulfid izomeráz. To jsou proteiny, které vytváří disulfidické můstky – to jsou takové spojky mezi proteiny,“ dodává Bouchal.
Na tento protein se výzkumníci zaměřili kvůli tomu, že jeho výskyt v rakovinových buňkách zvyšuje odolnost samotného nádoru vůči léčbě. Přibližuje Roman Hrstka z Masarykova onkologického ústavu v Brně: „V případě nádorových buněk se hladina proteinu AGR2 výrazně zvyšuje. To má potom důsledky v chování těchto nádorových buněk. Jsou mnohem agresivnější, rychleji rostou a jsou méně citlivé k podávané terapii.“
Zefektivnění léčby
Právě nové poznatky vědců umožní v budoucnu zefektivnit samotnou léčbu třeba u rakoviny prsu. „Ten protein má řadu dalších vlastností právě tím, jak interaguje s některými proteiny nebo receptory, tak ovlivňuje třeba schopnosti léčiva dostat se k nádorovým buňkám. Nebo naopak ty nádorové buňky mají systémy, kterými dokážou léčivo pumpovat ven z buněk. A právě ten protein tomu přispívá. Takže pokud zablokujeme tyto interakce cíleně, tak ta léčba bude o to úspěšnější,“ doplňuje Hrstka.
V následujících letech se chtějí vědci zaměřit na nové léčebné postupy. Ty by se pak nemusely využívat pouze při léčbě rakoviny prsu, ale i u jiných solidních nádorů – například střev nebo prostaty.
Související
-
Jak se za třicet let proměnilo zdraví lidí z jižní Moravy, zkoumají vědci z Masarykovy univerzity
Jak se proměňuje zdraví třicátníků z Brněnska a Znojemska? To zkoumají vědci z Masarykovy univerzity. Nesoustředí pouze na jejich zdravotní stav, ale i na fyzickou kondici.
-
Bioinženýři z Vysokého učení technického dokážou vytisknout živé části tkání nebo cév
Vytvořit část tkáně nebo cévy můžou nově bioinženýři z Vysokého učení technického na speciální 3D tiskárně. Ta pracuje s takzvaným bioinkoustem, který obsahuje živé buňky.
-
Díky brněnským vědcům by mohl být snazší vývoj léků na nachlazení
Rhinoviry jsou běžnou součástí lidského života. Způsobují nachlazení, rýmu nebo kašel. Až dosud ale nebylo jasné, jak přesně tyto viry napadají lidské buňky.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šlerka: Nebezpečný telegram? Takto to říct nelze, v Rusku je to zdroj necenzurovaných informací
-
Síkela je úporný vyjednavač. Dotahování do konce je u eurokomisaře důležité, hodnotí ministr Dvořák
-
Apple představil nové hodinky i iPhone. ‚Přijde posun ve výdrži baterie,‘ říká šéfredaktor Dotekománie
-
Pitva běluhy přezdívané ‚ruský špion‘ neprokázala cizí zavinění. Hvaldimir měl v tlamě zapíchnutý klacek