Jak se za třicet let proměnilo zdraví lidí z jižní Moravy, zkoumají vědci z Masarykovy univerzity

Jak se proměňuje zdraví třicátníků z Brněnska a Znojemska, zkoumají vědci z Masarykovy univerzity. V projektu s názvem CELSPAC se nesoustředí pouze na jejich zdravotní stav, ale taky na fyzickou kondici. Výsledky ze speciálních vyšetření pak vědci srovnají s výzkumem, který v Brně začal v 90. letech. Do něj byla totiž většina třicátníků z vybraných oblastí zapojena už v dětství.

Napřed analýza složení těla, pak zkouška síly horních a dolních končetin. Tak vypadá část vyšetření na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Účastní se ho třicátníci z Brněnska a Znojemska, kteří jsou součástí dlouhodobého výzkumu zdraví.

„Jsou pro nás zajímavější výsledky na dolních končetinách. Z toho důvodu, že je to vlastně takový nepřímý test pro hodnocení kondice,“ popisuje výzkumník Tomáš Vodička.

„Ve dvanácti jsem začal s takovými výzkumy. Nejvíc mě zajímají moje plíce vzhledem k dvaceti letům kouření,“ říká jeden z účastníků výzkumu třicetiletý Martin Černý. Právě zhodnocení stavu plic ho čeká v další místnosti a s tím i vyšetření klenby nohy.

„Tady se díváme na vyšetření nožní klenby – které části chodidla jsou více zatěžované a které méně. Chodí se pětkrát, abychom získali alespoň pět kroků pravé a levé nohy,“ vysvětluje kinantropoložka Marta Gimunová.

Dlouhodobá studie

Výsledky z jednotlivých vyšetření se zapojí do studie, která začala v 90. letech. „Probíhající výzkum mladých dospělých navazuje na dlouhodobý výzkum, který byl součástí dlouhodobého evropského projektu ELSPAC. Na Brněnsku se týkal 7,5 tisíc rodin a dětí, které se narodily od března roku 1991 až do června roku 1992. Těm lidem je teď 30 let a my se s nimi znovu setkáváme a zajímáme se o to, v jaké zdravotní kondici jsou, jak žijí,“ popisuje vedoucí výzkumu Lenka Andrýsková

„Na ty faktory se díváme z toho nejširšího pohledu – od faktorů socioekonomických až po genetické. Jakými onemocněními trpěli jejich rodiče, prarodiče. Pokud těhotná žena zažívala relevantní stres v podobě rozchodu, tak tenhle významný stres se podepisuje i na tvorbě mozku dětí, respektive je teď i sledovatelný v období pětadvacátého až třicátého roku dospělosti,“ zmiňuje Andrýsková jeden z výsledků pozorování.

Vyšetření se zatím zúčastnilo asi šest stovek třicátníků z Brněnska a Znojemska. Pokračovat by měla až do příštího roku.

Spustit audio

Související