Jak se za třicet let proměnilo zdraví lidí z jižní Moravy, zkoumají vědci z Masarykovy univerzity
Jak se proměňuje zdraví třicátníků z Brněnska a Znojemska, zkoumají vědci z Masarykovy univerzity. V projektu s názvem CELSPAC se nesoustředí pouze na jejich zdravotní stav, ale taky na fyzickou kondici. Výsledky ze speciálních vyšetření pak vědci srovnají s výzkumem, který v Brně začal v 90. letech. Do něj byla totiž většina třicátníků z vybraných oblastí zapojena už v dětství.
Napřed analýza složení těla, pak zkouška síly horních a dolních končetin. Tak vypadá část vyšetření na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity. Účastní se ho třicátníci z Brněnska a Znojemska, kteří jsou součástí dlouhodobého výzkumu zdraví.
„Jsou pro nás zajímavější výsledky na dolních končetinách. Z toho důvodu, že je to vlastně takový nepřímý test pro hodnocení kondice,“ popisuje výzkumník Tomáš Vodička.
„Ve dvanácti jsem začal s takovými výzkumy. Nejvíc mě zajímají moje plíce vzhledem k dvaceti letům kouření,“ říká jeden z účastníků výzkumu třicetiletý Martin Černý. Právě zhodnocení stavu plic ho čeká v další místnosti a s tím i vyšetření klenby nohy.
„Tady se díváme na vyšetření nožní klenby – které části chodidla jsou více zatěžované a které méně. Chodí se pětkrát, abychom získali alespoň pět kroků pravé a levé nohy,“ vysvětluje kinantropoložka Marta Gimunová.
Dlouhodobá studie
Výsledky z jednotlivých vyšetření se zapojí do studie, která začala v 90. letech. „Probíhající výzkum mladých dospělých navazuje na dlouhodobý výzkum, který byl součástí dlouhodobého evropského projektu ELSPAC. Na Brněnsku se týkal 7,5 tisíc rodin a dětí, které se narodily od března roku 1991 až do června roku 1992. Těm lidem je teď 30 let a my se s nimi znovu setkáváme a zajímáme se o to, v jaké zdravotní kondici jsou, jak žijí,“ popisuje vedoucí výzkumu Lenka Andrýsková
„Na ty faktory se díváme z toho nejširšího pohledu – od faktorů socioekonomických až po genetické. Jakými onemocněními trpěli jejich rodiče, prarodiče. Pokud těhotná žena zažívala relevantní stres v podobě rozchodu, tak tenhle významný stres se podepisuje i na tvorbě mozku dětí, respektive je teď i sledovatelný v období pětadvacátého až třicátého roku dospělosti,“ zmiňuje Andrýsková jeden z výsledků pozorování.
Vyšetření se zatím zúčastnilo asi šest stovek třicátníků z Brněnska a Znojemska. Pokračovat by měla až do příštího roku.
Související
-
Vědci z Masarykovy univerzity se pokouší zrekonstruovat genom Gregora Johanna Mendela
Experti z Masarykovy univerzity se snaží zrekonstruovat Mendelův genom. Používají k tomu vzorky DNA. Ty získali – se svolením řádu augustiniánů – z Mendelových ostatků.
-
Virtuální realita jako forma psychoterapie. Na Vysokém učení technickém vyvíjí speciální program
Léčbu sociální fóbie nebo posttraumatické stresové poruchy by pacientům mohla ulehčit virtuální realita. Program pro terapeuty vyvíjí na Vysokém učení technickém v Brně.
-
Vědci z Masarykovy univerzity se ve výzkumu snaží předejít nebezpečným pádům seniorů
Předejít nebezpečným pádům seniorů se ve svém výzkumu snaží vědci z Brna. Odborníci vyvíjí speciální sadu fyzických testů, které by měly riziko pádu zavčas odhalit.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent
-
Křetínský koupil pětinu ocelářského kolosu Thyssenkrupp, který masivně investuje do vodíku
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
