Díky brněnským vědcům by mohl být snazší vývoj léků na nachlazení

16. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Brněnští vědci popsali, jak se v těle šíří virus způsobující nachlazení. Na snímku Pavel Plevka a Dominik Hrebík

Rhinoviry jsou běžnou součástí lidského života. Způsobují nachlazení, rýmu nebo kašel. Až dosud ale nebylo jasné, jak přesně tyto viry napadají lidské buňky. Specifický mechanismus teď popsali vědci z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Jejich objev by mohl pomoci s vývojem léků na nachlazení.

„Díváme se na vzorek rhinoviru a můžeme vidět jednotlivé viry zmrazené ve velmi tenké vrstvě ledu. Ta vrstva ledu je zmrazená tak rychle, že se tam zastaví čas.“ Virolog Dominik Hrebík používá při práci kryo-elekronový mikroskop. Zařízení připomíná velkou skříň, na výšku měří téměř tři a půl metru. Snímky, které vědci z mikroskopu získají, jsou velmi detailní. Rozpoznat se na nich dají i jednotlivé atomy. Vědci tak mohou sledovat, co přesně se ve viru děje po napadení buňky.

„Infekce začíná tím, že virus se náhodným pohybem dostane k povrchu buňky. A my jsme zjistili, potom co se rhinovirus naváže na buňku, jak přesně se dostane do té buňky a co se v tom rhinoviru zapne, aby byl schopný dále buňku infikovat.“

Brněnští vědci popsali, jak se v těle šíří virus způsobující nachlazení

Na obalu viru se nachází malé proteiny. Právě ty se musí přepnout do aktivního módu, aby se virus dokázal otevřít a lidskou buňku mohl infikovat. Podle vedoucího výzkumné skupiny Pavla Plevky může objev přispět k nalezení nového léku, který by zvládl zabránit množení viru v těle.

„Posunuli bychom se od takového toho moudra, že léčené nachlazení trvá sedm dnů a neléčené týden. Protože jsou symptomy obvyklého nachlazení mírné a člověk se s nimi dobře vyrovná, tak léčba by musela být jednak velmi účinná a nemít žádné postranní efekty. Doposud žádnou takovou léčbu nemáme.“

Čtěte také

Pokud se virové částici podaří buňku infikovat, postupně ji celou přeprogramuje. „Ten virus úplně změní smysl existence buňky, která už se dál nemnoží ani neplní funkci v organismu, ale pouze produkuje virové částice a ty buňky po čase umírají,“ popisuje Plevka.

Podobně jako rhinoviry fungují i další typy RNA virů. Nové poznatky by tak podle vědců mohly pomoci s vývojem léků nejenom na nachlazení. „Rhinoviry vlastně patří do skupiny enterovirů a rodiny pikornavirů, a to je jedna ze skupin virů, které mají nejvíc virů, které infikují člověka. Způsobují miliardy onemocnění každý rok. Vlastně pro naprostou většinu těch virů není k dispozici žádná léčba ani očkování,“ uzavírá Pavel Plevka.

Do stejné skupiny jako rhinoviry patří například virus, který způsobuje obrnu.

Spustit audio

Související