Ve středověku byl pivovarník spíš alchymistou. S Liborem Zajícem a Janou Piškulovou o kulturních dějinách piva

26. září 2022

Libor Zajíc a Jana Piškulová představí v Apetýtu projekt Kulturní dějiny piva. V České republice je přes 600 malých pivovarů a nové stále vznikají.

„V rámci výzkumných projektů jsme dostali s profesorem Martinem Wihodou takový nápad, že bychom se mohli začít zajímat o pivo. Ale z pohledu humanitních věd – jako o něco krásného, kulturního, o něco, co neslouží pouze k opíjení se,“ vysvětluje na úvod historik Libor Zajíc z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Pivo se vařilo od pradávna. „Jakmile lidé poznali zemědělství, začali pěstovat určité plodiny, především obiloviny, tak z nich začali vytvářet druhotné výrobky – jedním z těch prvních bylo pivo. Od středověku byla výroba piva zajímavější. A už tehdy byla vyhlášená, dovážená na královský dvůr. Jedno z těch nejznámějších bylo bílé svídnické pivo. Bylo tak dobré, že lidé neváhali si pro něj zajet do Svídnice na území dnešního Polska.“

„Věci, které byly důležité pro pivovarníka ve středověku, byly jiné než pro pivovarníka dnešního. Člověk byl spíše alchymistou, improvizoval. Musel se obejít bez teploměru, hustoměru. Vždycky to byl risk, co vlastně z toho daného produktu vyjde.“

Libor Zajíc a Jana Piškulová

Kláštery byly jedním z hlavních hybatelů. Rajhrad, Předklášteří a další. „Pivo bylo pro potřebu mnichů, když nemohli v půstu jíst maso, tehdy mělo pivo nahradit jídlo,“ vysvětluje historik.

„Dnes máme nepřeberné množství stylů, ke kterým se můžeme dostat. Ať už to jsou piva svrchně nebo spodně kvašená, u kterých se používají typické české chmely nebo piva, u které se používají americké či novozélandské odrůdy chmele.“

Kam do světa vyrazit za výborným pivem? A co prohlašovala o pivu svatá Hildegarda? Co znamená pojem létající pivovar? Poslechněte si Apetýt!

autoři: Jarka Vykoupilová , lop
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.