Váha, otisk dlaně, dezinfekce. Dukovany drží přísná pravidla

I to patří k zajímavostem, které zjistil Český rozhlas Brno při mimořádném vysílání z nitra dukovanské elektrárny. Připomněl jím 35 let od zahájení zkušebního provozu prvního bloku. „Pokud vím, tak jste první rozhlasovou stanicí, která živě vysílala tak dlouhý pořad přímo z vnitřních sektorů elektrárny,“ potvrdil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Střeženy jsou lépe než korunovační klenoty

Při vstupu neminuly přísná kontrola moderátorku Hanu Ondryášovou ani další členy vysílacího týmu. I rozhlasová technika musela absolvovat prohlídku.

Vždyť okolí dukovanských reaktorů patří k nejpřísněji střeženým místům republiky. Ani korunovační klenoty nemají takovou ostrahu, o kterou se dělí armáda, policie i soukromá bezpečnostní služba.

A tak i lidé, které stále ještě od sálu s reaktory dělí tlustá zeď, musejí absolvovat přísné kontroly. Počítačový systém proto nese také třeba informace o hmotnosti příchozích. Každý z nich musí při průchodu kontrolními body prokazovat totožnost nejen speciálním průkazem, ale otiskem celé dlaně. Následovaným pochopitelně její očistou v dezinfekčním roztoku - protože koronavirus nesmí ohrozit provoz.

Předávání žezla mezi reaktory

Dukovanská elektrárna ale kromě výročí a zpřísněných protikoronavirových opatření prožívá i zásadní změnu. Od června do jejího čela nastupuje nový ředitel Roman Havlín. A ten současný, Miloš Štěpanovský, doufá, že splnil svá předsevzetí, s nimiž před pěti lety nastupoval.

„Elektrárna dostala povolení pro další provoz. A co víc, podařilo se nám začít na generační obměně. Ta je přirozená, protože mnoho lidí strávilo s elektrárnou velký kus života, byli už při její stavbě,“ připomněl ve vysílání Českého rozhlasu Brno.

Dukovany – to jsou i zajíci či sokoli

Život v elektrárně, to ale nejsou jen lidé. Na jednom z komínů mají své hnízdo sokoli. A ti vyvedli letos poprvé mladé – dostali jména Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie. A ani to nejsou jediní živí tvorové uvnitř.

V areálu lze zahlédnout třeba zajíce. „Mnozí lidé si myslí, že dovnitř areálu vnikají noví zajíci. Ale ti se dovnitř nedostanou, oplocení je důkladné,“ prozradil myslivec Jaromír Kopeček, který jednou za rok pomáhá část ušáků pochytat a vypustit je jinde.

„Jsou to stále potomci původních zajíců, kteří tam žili. Část jich tam vždy zůstane a oni jsou vlastně živoucím důkazem toho, jak bezpečný provoz elektrárny je,“ dodal.

Obří autokino připomíná výročí

Elektrárna nemohla oslavit výročí plánovanou velkou akcí před branami. Proto vymyslela náhradní řešení. Před jejími branami se ve vybrané dny otevírá jedno z největších tuzemských autokin. Program sledují osádky až čtyř stovek aut.

Výtěžek z dobrovolného vstupného přitom míří k hasičům, policistům a zdravotníkům z první linie koronavirového boje. Toho, který v Dukovanech zpřísnil už tak mimořádné pravidla.