V Brně je dostatek zubních lékařů - ne však nadlouho!

Větší část z téměř sedmi tisíc zubařů v České republice je ve věku nad padesát let. Přibližně za patnáct let tedy odejdou do důchodu a nebude, kdo by je nahradil - varuje prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek: "Jsem velmi rád, že můžu zdůraznit, že ta analýza je nezávislá a skutečně říká, že pokud neuděláme nějaká opatření, za patnáct let nám hrozí to, že bude chybět proti současnému stavu 2200 zubních lékařů a znásobí se počty pacientů, kteří na jednoho připadají. Součástí studie je i návrh řešení," doplnil Pekárek.

"V prvé řadě se domníváme, že je třeba zvýšit počet studentů nebo absolventů zubního lékařství, za druhé vytvořit jakýsi systém národní prevence v oblasti úst, protože takovýto systém neexistuje a my musíme zachraňovat zoubky našich dětí a mladých. Musíme udělat taková opatření, aby se nekazily. A za třetí se domnívám, že celý ten systém poskytování péče lze organizovat trošičku jinak, efektivněji, tak, abychom i při tom menším počtu zubních lékařů, který bude následovat, tuto situaci zvládli," pokračuje Pekárek.

"Součástí toho opatření budou i změny ve financování. Je třeba jasně definovat nebo předefinovat to, co bude placeno ze zdravotního pojištění a to, co si budou muset pacienti zaplatit v rámci nadstandardu ze svých peněženek. Pokud to neučiníme nějakým způsobem, který je regulovaný, logicky nastane ve velmi blízké budoucnosti to, že část zubních lékařů zůstane v systému veřejného zdravotního pojištění, jejich čekárny budou nabity tisícemi pacientů a kvalita péče půjde dolů. A na druhé straně zde budeme mít ty lékaře, kteří vystoupili ze systému veřejného zdravotního pojištění, nemají žádné smlouvy, ale v jejich ordinacích by se potom platilo vše. Takovou situaci země, která nezvládla tento systém, známe z Velké Británie," varuje Pekárek.

Jednání stomatologů v Brně se zúčastnil i ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. S návrhy v zásadě souhlasí a přislíbil jim podporu. "Bohužel se prošvihla doba přinejmenším šesti až deseti let, kdy už prognóza, že to takhle dopadne, byla zřejmá. A tam se mělo reagovat, protože vzhledem k délce studia veškerá opatření mají zpoždění. My se budeme snažit dělat v podstatě ty kroky, které tady byly nastíněny," dodal Julínek. První pozitivní dopady, pokud budou navrhovaná řešení přijata, lze podle ministra čekat nejdříve za pět až šest let.